Ten, kdo si je příliš jist svým životem, hyne
Ten, kdo si je příliš jist svým životem, hyne
1.
iegfried pobídl svého koně a ten vyrazil kupředu jako šíp. Brána města byla otevřena dokořán a i hradby byly na mnoha místech probořeny. Vybral si jednu zděr, přeskočil zbytky dřevěných palisád, jenž nezadržely útok, když tu se před ním ocitla první překážka – kostlivec byl naštěstí otočen zády a jeden mocný švih meče mu roztříštil lebku na padrť.
Bez názvu
Bez názvu
Na posteli v podkroví leží dívka. Od hlavy k patě je nahá, ale přikrývka z bílého saténu ji celou zahaluje. Miluje se s tím, kterého ještě minulé léto nemohla vystát. Teď ji právě on šeptá do ouška něžná slůvka a ona hraje svými slovy na stejnou notu: “Miluji tě.
Ty
Noc co noc jsi v mých snech
hladím Tě malíkem po tvářích
přejíždím jazykem přes Tvé rty
pak se probouzím a Ty jsi pryč.
Trolejbus
SLÁVA HROMADNÉ PŘEPRAVĚ
Od pradávna je člověk silně vytížen a unaven, že mu nezbylo než sestrojit nástroje, které by mu ten každodenní stereotyp zpříjemnili nebo usnadnili. Proto také vznikla Městská hromadná doprava. Jak všichni dobře víme, tak slouží k pestré paletě úkolů: přepravuje pracující do zaměstnání, studenty do škol nebo důchodce z hypermarketu na hřbitov.
Samotná myšlenka přepravy je jistě správná, ale její provedení mě po několika „zkušebních“ jízdách ze školy přimělo vytáhnout ze sklepa staré jízdní kolo.
Přátelé
PŘÁTELÉ
Nebe pokryly mraky, chodníky déšť,
a tebe pokryl nános smutku.
Sliby lidí okolo změnili se v prach,
Kde jsi?
KDE JSI.
Jsem lidská troska,
ruce i nohy mám celé,
duši však zlomenou
Prosím!
PROSÍM .
Nelitujte mladého hošíka,
co hledal v Praze matku svou.
Hledal úspěšně,