Óda na kávu.
Óda na kávu
( Bez tebe ne )
Můžeš být sladká i hořká
Vždy však voňavá
...
Óda na kávu
( Bez tebe ne )
Můžeš být sladká i hořká
Vždy však voňavá
...
Láska, jaké překvapení, když mezi námi začala rozkvétat,
více než sami sebe jsme toho druhého dokázali milovat.
Spolu, po boku toho druhého, jsme měli hezčí dny,
svět a jeho problémy jsme ignorovali.
...
Je tichou pravdou,že měl-li kdo nás kdy rád,navždy nám vtisklsvětlo jinudoprostřed jangu. Je tichou pravdou,ze měli-li jsme koho kdy rádi,navždy jsme sobě vtisklisvětlo jangudoprostřed jinu. Pak pilíře obou světelze srdcí nám stoupajínad čas a prostor. A tam,kam zlé už nedosáhne,se propojí.
...
Hlavolamy bez návodů
vítězné brány a stovky schodů.
Ódy na každé roční období
sedm lišek skrytých v podkroví.
...
mihá sa po sklách vianočný prízrak
zelená v striebre cukrové v zlatom
platinu zatína do striech podvečer
útržky ducha zo zvyku tápu
...
Jedu noční tramvají, existence je plná třísek, pod kůži se mi zaryla každá zkurvená vteřina mojí opilosti, nečekám na nic,ale věci stejně přicházejí, lhostejné mému stavu, mohu je jen pozorovat, připadám si jako papoušek, ve zlaté kleci zobu zrní, předepsané chování, rád bych vyletěl, ale houby nechtějí růst, žere je plíseň, má poezie je marná jako oliheň, černá je noc, penis namočený do inkoustu, proč. Protože za všechno může chtíč, co na tom, že když jsi ožralý,tak brzy změkne, jako linecký cukroví v lednici, zase jsou Vánoce, já žebrám, chlebovou kůrku, jako symbol štěstí, možná, nebo taky rum, všechno je mi fuk, když mám alkohol, tolik vrásek na mém čele, tolik promarněného života, tolik prstů kdoví kde. Je prosinec do piči, je středa, je noc a není čas.
...
obkrúžil kameň
do jeho obežnej dráhy nalial slová
veta kratšia ako slovo zasekla sa v mieche
dlaň tlačiaca do kameňa prepojila žilu
...
Otevírám oči
hlavou mi víří myšlenky,
které nechci
nebe schované v tmavé dece
...
kolik úhozů měl tvůj živots odstavci a mezeramikdyž jsi nechal zkvasiti zrno na setí
na zadním sedadle Ladyvnady pokaždé jinéna zadním sedadle Ladyzakopával o sebe
po povodni se proud dostaldo nového korytaa děti se mohlyrozdýchat.
...
chlad do rukávu vtekk večeru, necítím dotekkonečně jsem si zašelzpívat o samotě venkuhlas fajn, žádný kašeltak jsem si něco kvílelnež obloze jas ubyla od světa mě oddělilpříval mlhy večernía já byl sám v jiném světěkde zpěv samotu neodženetak radši domů do postelevrátit se a dozpívat ve snech.
...
Návštěvy kdysi…
Těšila jsem se,
jako malé dítě na zmrzlinu…
Těšila jsem se, až budu blízko těch,
...
Tušená krajina noří se v mlze
podzimní ráno plné přízraků
jež plují a zjevují se v bílém
stromy s rozpřaženýma rukama
...
Vůně pomeranče se skořicí
ano jsi tak trochu panovnicí.
Jehličí v dlaních a třpytky
na tvé tváři.
...
Kapka deště rozezpívala se,
jak chvěji se ,
jak naděje bez těla,
jizvu svou jsem otřela.
...
Temná zima
Jedním slovem…Krása…
Co dokáže barevný podzim,když potká paní zimu.
Zbarví šat do zemitého nádechu…Obarví blond na rezavo…Přehodí přes sebe přehoz,jako na svatbu…A tichým lehce křupavým zvukem se pohybujedo taktu přicházející zimy…
...
na uších se sluchátky
jdu
a vidím straku
slétne z větve na zem
...
mesiac polsvitom skúma smútky ciest
mrazivá noc márnivo trýzni
krajinu bez závejov
samota nestačí
...
Noc nebo den
Spím či bdím
tělu nerozumím.
Srdce tluče
...
Jsme boží děti
v Božích rukou
a to co v sobě máme
to také rozdáváme
...