Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Fontány.

29. 11. 2003

1608

Autor

kminnek

Rád tě mám
i jméno co nosíš
fontány zvlhčují náměstí
kde právě bloudím
po němých dlažbách
co vypráví o popravách rána
pramen chladné krve
popisoval stránky deníku
ted oprášen šedinami prachu
uzamkl listy do mlčení
plamene pochodní hranic
slyšet sténat nároží.

Němost kamených rtů
střeží slova básní
které chci napsat
vyvolené ženě z lásky
rozkvetlé po mém boku
vidím jen narcis pošlapaný
profilem času snů
prázdnotou mezer vykoupení
ukryté zrnka prachu v mezerách
šeptají Quo vadis
a mé zlomené rty
nešeptají verše žádným fontánám.

katugiro

29. 11. 2003

Dát tip

je to kupa slov, která se lacino nakupují a draze prodávají... zkrátka nahromadit do jedné strofy němou dlažbu, chladnou krev, stránky deníku, popravy rána, listy do mlčení, bloudění, šediny prachu, to vyžaduje velké umění, každé z těch spojení má sílu báseň pozvednout i zabít a když je použiješ jen kvůli tomu, že tu moc mají, neznamenají rázem nic, jsou prázdná, není to báseň... něco podobného jsem asi chtěl říct :)

KayTee

19. 11. 2003