Sedm polibků.

Jsi uschovaná za branou sedmi západů
se svou láskou uprostřed
stejně s růží zabalenou v celofánu
vstoupila jsi do mé cesty
jak anděl kterého jsme si přál potkat
a vím odted jsme si navždy souzeni.

Prvním polibkem odemknu světlo
lehce vstoupí do vytažených rolet
a dá jim vytouženou svobodu
pohledy jenž se poprvé setkávají
připomenou nám vždy ten den
co ohlásilo první střetnutí.

Druhým polibkem odemknu hlas
hluboko uvězněný pod tvými rty
potichu se ohlásí prvním slovem
jehož šlápoty hned vítr uklízí
stále s ním bojuje jak o závod
s  tebou už nebudu nikdy sám.

Třetím polibkem odemknu ošatky
uzavřené v nánosu podprsenky
pramínky potu bubnují po stěnách
opálených oblázků závrati výšky
prosí o vysvobození dřív
než je ochladím svými ústy.

Čtvrtým polibkem odemknu ostrov
uschovaný uprostřed moře
dosahující až ke tvým bokům
a tam  někde uprostřed začíná láska
v něžném příboji tichých vln
které nezastavíš ani svým dechem.

Pátým polibkem odemknu hýždě
křižovatku nohou co prosí o procházku
jindy se dokáží kolem mě obtočit
s vůní luk co uvízla na chodidlech
a neztratila se v rose
co hladila samet tvých pat.

Šestým polibkem odemknu stín
kreslící naděje paží a ramen
co utápí dálku tůní zad
třpytících se v dlouhých paprscích
uchycených polibků prozrazujíc tajemství
nekonečných dlouhých vteřin.

Sedmým polibkem odemknu touhu
ukrytou v nekonečné svatyni
kam ničí tvář nepouštíš
ještě dlouho budem si hrát na schovávanou
než dlaně začnou hledat tajná místa
vzdálených přístavů pohlazení.

---