Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seV depresi...
24. 11. 2003
3
0
1100
Autor
AnitkaKM
ze dne 11. 5. 2002
Bezkrevná strašidla mého mozku
chlemtavě sžírají chléb plesnivý,
zkoralou kůrku drobtů a kousku
minulosti, klam žárlivý!
Ztýraná krajina s údy a čelem,
se zrakem - orgánem duše,
minulost, vzpomínka - ty jsou mým tělem,
budoucnost zřetelná hluše.
Figurky podobné mně, také sobě,
city si laskají a vraždí vztekem,
jejich chtíč, touha i sen leží v hrobě,
svíjí se pod palbou s žalostným brekem.
Zastav se, postavo, pod tíhou smutku,
spasím nás, nebi odlehčím,
dnes nejsme důvodem k mrtvému skutku.
Dnes jsme jen lidé dusící splín.
Básnička pěkná, ale budu rád, když nebudeš mít potřebu psát tak "depresivně"...