Postak zvoni dvakrat...

-Hanko, ahoj, tady Marcela.

-Ahojky.

-Delame s holkama vecirek, mame vino a pozvali jsme dva masery a pedikerku. Ja jsem ti mela zavolat predevcirem, ale uplne jsem na to zapomela. Muzes prijit hned, mam dobre cervene. Budeme jen tak relaxovat a povidat.

- Marci, si moc hodna, ze sis na me vzpomela…….ale, je uz pozde. Uz jsem slibila, ze prijdu jinam.

      Lhala jsem. Masaz miluju ….ale, kdyz jsem si predstavila, ze se budu muset tahnout na druhy konec mesta, sklenicku si dat nemuzu, protoze ridim, a prespavat u kamaradky se mi taky nechce, protoze doma se mi spi nejlepe a pak, zitra je sobota a ja se rada probouzim ve sve posteli, pak jdu behat a pak si delam topinku,michana vajicka a dzus a pak se valim a premyslim co s nacatym dnem….Nechtelo se mi tohle vsechno vysvetlovat Marcele, protoze by to jako vymluvu nevzala a snazila by se me premluvit a me se vazne uz nikam nechce. Mam toho za cely tyden dost se rozhodla ztravit dnesni vecer sama se sebou. Jen tak si trosku rozmazlovat sve telo a svoji dusicku, byt sama.

           Za okny je uz tma a ja zapalila  svicky kolem vany, pustila vodu, nasypala relaxujici sul a nalila penu. Stoupla jsem si naha pred zrcadlo, a zkoumala, jestli mam pevna prsa. Predpazila jsem a zatinala prsty a pritom pozorovala, jak se mi prsa stavi do pozoru. Pak jsem prestala dychat, zatahla brisko a prohlizela se z profilu. Pak uz me to prestalo bavit a tak jsem si radsi pomazala oblicej bilym jogurtem a do vlasu vmasirovala olej. Vana byla plna peny a salalo z ni horko. Nalila jsem si sklenicku sampanskeho, pustila cd se  zvuky oceanu

-         Buch ,buch..

-         Kdo je to?

-         Alfred.

-         Ahoj. Co tu delas? Je mi lito, ale nemuzu otevrit!, a pootevrela jsem dvere, aby nemusel kricet na celou ulici.

-         Proc ne?

-         Protoze jsem naha, na obliceji mam jogurt a vlasy nalozene v oleji….

-         Hi hi. To je fajn. Ja jel okolo, tak jsem si myslel, ze se zastavim, jestli nahodou budes doma.  No nic, nekdy priste.

-         Tak jo, a nezlob se. Ja ti pak zavolam.

       Donesla jsem do koupelny podnos se sampanskym a jahodami.  Lezu do vany.  Cela se ponoruji pod vodu. Je v ni krasne teplo. Nedycham. Nemuzu, pod vodou to nejde.  Citim jak se ze me smyva vsechna ta neviditelna spina. Do hlavy mi skacou myslenky a propadaji se nekam do cerna. A pak uz nic. Dala jsem si do ust malou jahodu, vychutnavala jeji sladkost na jazyku a pak usrkla sampanskyho. Nemyslim, necitim, jen jsem. Voda stydne rychle. Napoustim vic horky a otviram si Nezvala. Ctu si ho nahlas, vychutnavam  vers po versi….

Najednou mam hlavu pod vodou. Nemuzu se nadechnout. Chci ven, ale nejde to. Citim ruku na sve hlave, ktera me tlaci ke dnu. Potrebuji se nadechnout, snazim se vysmeknout, nemam kyslik, zapasim o trochu vzduchu…

                                     ***

Zprava z denniho tisku:’Petaricetileta zena byla vcera vecer nalezena mrtva ve vane. Jestli slo o nehodu nebo o vrazdu, se vysetruje.'

                                       ***

- Pane Nahlovsky, volam jak jsme se domluvili.Vase zena je mrtva a dluzite mi jeste pulku.

- Co? Jak…co to proboha melete. Moje stara vari v kuchyni…