Přijde soud

Svět si plave,

Nás se neptá,

Kdo z nás žije,

Kdo z nás reptá.

Točí se tu dokola,

Ze své dráhy nevyběhne,

A vy žijte zvesela,

Dokud lidstvo nedoběhne.

Řítíme se do prázdnoty,

Do náručí temné tmy,

Říkáme si: „Já ne!! To ty!!

Sedím tu již od sedmy.“

Samo lidstvo zahubí se,

Není třeba velkých ran,

Ty však přijdou – nebojte se,

Bude konce pěkných dam.

Před Soudcem si rovni budem´,

To je předem jistá věc,

Stejnou cestou však nepůjdem´,

Nevěř tomu – je to kec!

K Otci vede cesta příkrá,

Plná děr a kamení,

Kdo jí projde, toho vítá,

Sladká milost spasení.

Na druhý břeh to je cest,

Jako podle pravítka,

Neprojde jí jeden ze sta,

Jako světlá výjimka.

Ostatní jdou do propasti,

Vedeni svým životem,

Zeptejte se třeba Vlasty,

Jak se žije za plotem…