Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seReliéfy
11. 12. 2003
5
0
2836
Autor
malykuba01
Když zavřu oči,
vidím v hloubi mozku
jak obtisknuty
do teplého vosku
tvou tvář, tvé ruce
a tvé krásné tělo.
Skládá se z nich
mé leporelo,
můj orloj, album,
software, který nectí
prostor ani čas.
Ve dne i v noci se mi objevují
a představy mé provokují,
ba vytáčejí na doraz.
A bráním-li se tím,
že zvednu víčka,
smějí se:
příliš chabá obezlička...
…jen oči otevřu,
stejně je kolem
spatřím zas!
Obezlička je podvůdek, obchvat, ne velký a ne zlý.
Milá báseň. První dvě sloky- a obzvláště ta druhá - moc hezké!!*