Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte sePocit
25. 07. 2000
0
0
1078
Autor
Beren
Oživit zašlou vzpomínku na štěstí,
a být tak mladý, tak veselý.
Za srdce vzala jsi mne,
ta báseň už nikdy nepomine,
v paměti střípky minulosti mám,
vzpomínám, když nebyl jsem tak sám.
Vzpominám kdy oči mé hvězdu padat viděly,
a odlesky stříbra vzduchem letěly,
tehdy ja spřízněnou duši potkal,
tehdy ja svou duši s jinou protkal.
Tenkou pavučinkou lásky a bez nadsázky,
ja poznal co byt dvěmi těly s jednou duší.
To ti však štěstí nezaručí.
Pavučinka přetrhla se,
láska v nebi rozlývá se,
zůstal jsem sám,
ale dnes opět spřízněnou duši mám.
Berene.....myslim, ze nemusim nic dodavat.... :o) My oba vime, o cem mluvis... :o)
Moc mě to pohladilo. Je skvělé Berene, že máš Luthien (snad jsem to napsal dobře), které píšeš. Já jsem spíše Turin Turanbar, ale moc Tě zdravím.
Je to moc fajn, báseň, aj že sa človek zo všetkého vylíže. Bohužiaľ, niekedy trochu ľahkomyseľne naša duša fluktuuje :-)