Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seMomentální
14. 12. 2003
2
0
1818
Autor
Ciutazza
Kdykoliv zavřu oči nebo se jen chvíli plně nesoustředím na něco jiného,slyším ty rány.Ať jdu kam jdu, ať dělám co dělám,pořád mě pronásledují.Nedokážu se toho zbavit.Takový pleskavý zvuk,duté údery...proboha,snad se mi rozskočí hlava!
Ba ne.
Dnešní den jsem strávila na voleyballovém turnaji.
To mi připomíná jednu mojí výbornou kamarádku, která taky plácá do míče :) Došla tak daleko, že nám utekla z gymplíku na sportovní gymplík a pořád jezdí po turnajích...a plesk....duté zvuky :)
Znám.
Kategorie blbost tu ale bohužel není,tak se omlouvám.Tohle ale je blbost a já jsem ani v počátku neměla pocit,že není.
I začátečníci i pokročilí...
No,ač je to sebevětší blbost,má to zatím z mojí stránky nejvíc kritik =)...
Děkuju
To mi připomíná okamžiky, kdy jsme s kamarádem dělali počítačovou hru "Lodě" v těsném časovém pressu (soutěž) ... po tom, kdy jsme oba po několika hodinách opakovali "Pádla, proboha, pádla ne ..." "Ježíš, na pravoboku, bacha ..." "Už zase jsou taky, já nechci pádla, chci Erinye !", Tě naprosto chápu, cos musela cítit ... ;o)) ***
Nechápu výraz "chámavý" ... :o))
Autorka doufám odpustí tuhle minidiskuzi ... ;o)