Schizofrenie

Už nenuť nikdy oči plakat

Zapomněním nech se zlákat

Když ne mnou...

Usměj se!

Nadějí mizivou

obleč se...

Vím, máš pravdu..

Ne!Ne! Ne!

podlost přece vždycky lže!

toužíš po mém krutém pádu

tak doúpřáváš mi iluze!

Za bolest, co má ostré zuby

Pařát co "něžně hladí" Tě

Úzké oči krvelačné zrůdy..

za nic z toho jen neviň mě!

Jsem Tvůj vnitřek,

jak v řece voda

jak světlo žárovky

Pokaždé mě kárají Tvá slova

jak minule, tak dneska znova

Za vše si však můžeš Ty!

Já vím!

jak jinak, než jak pravíš

Vždy zanecháš mě napospas

situacím, do kterých mě stavíš!

Opustíš mě a přijdeš zas..

a vždycky s dobrou radou,

že mám se pořád smát...

Takže já jsem vina zradou?

Tvá krev?Tvé vlastní já?

Té žití..Co Ti drží ruce

když se před NÍM začnou třást

Já, co hledám všechna slova

a když třeba, půjčím Ti svůj hlas?

Tvé všechno, Tvůj hvězdný jas?

Mé všechno!!

Výplň z hrstky zbytečnosti,

závist, zmetek společnosti

Mé všechno!

víc mě nenávidí,

víc, než kterýkoli z lidí,

mé všechno, jež mi našeptává smrt!

Málo jsi mi, moje všechno

ON byl víc a odešel

Odejdi s ním, moje nitro

Tvůj čas ve mně vypršel..

Odejdi i s nenávistí

A nech mě v trpkém smutku

Postavím si domov slzí

bez Tvých prázdných skutků..

Vyvrženec společnosti!

Přesně to jsem já!

V životě jsme všichni hosti

a všichni

domovů svých prosti

Od duše k duši pořád dál

A každý krade

a každý pořád sám

Až sejdeme se všichni

na jednom velkém hřišti

Na šedém spáleništi

našich iluzí