Madona

Přecejenom jsou důvody proč žít...

Jednoho sychravého rána jsem jel vlakem a měl jsem stejně sychravou náladu, z ničeho nic jsem si všiml, že vedle mne přes uličku sedí slečna, taková princezna hippie. Měla velký bříško - čekala mimčo a mě to v tu chvíli připadlo strašně krásný, jak tam tak seděla, zlehka se usmívala a troufám si říct, že byla šťastná - dokonce mi připadalo jako by na chvíli i vysvitlo slunce a svými paprsky zvěčnilo její krásu - měl jsem obrovskou chuť přijít k ní, položit jí ucho na její bříško a poslouchat co tam ten prcek dělá, vzpomněl jsem si taky na kamarádku, které tragicky zahynul blízký člověk a snažil se pochopit život - nepochopil jsem ho, ale pochopil jsem to, že je někdy lepší nesnažit se pochopit něco, co nám má být navždy skryto...

---