Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seVnuci naší paní
24. 12. 2003
1
0
4245
Autor
Perchta
Srdce naší paní je stále s námi
Zefírie je krásná země, každý tam chce žít. Velký Mongol chtěl obsadit zemi, všechny ostatní státy se bály Velkého Mongola a tak mu to dovolily. Zefiřany pozvali na jednání jako hosty. Zefiřané pochopili, jak moc se všichni Velkého Mongola bojí a tak souhlasili s obsazením části svého pohraničí. Měli jen jednu podmínku: Mongolova armáda nesmí ublížit ženám, žádné ženě.
Za pár let byl Velký Mongol i jeho armáda vyhnána ze Zefírie Největším Mongolem. Největší Mongol se tvářil jako přítel. Ale měl problém, nenáviděl ženy. A hned potom nenáviděl prince. Princ měl tu nejkrásnější ženu. Největší Mongol ji nechal vsadit do vězení a rozhodl, že je mrtvá. Princ s popravou nesouhlasil, prý zemře hned poté. A Mongol se zalekl a popravu odložil. Princ navštěvoval svoji ženu ve vězení až příliš často, narodila se jí dceruška. Byla krásná jako obrázek, ale Princovi nepřátelé jí vytetovali Číslo. Když se to dozvěděl Největší Mongol, přijel tajně do zefirského města, prý musí holčičku okamžitě zabít. Když neuspěl, vymyslel dábelský plán: chytí ji a nechá ji tajně vykastrovat, její děti se pak budou rodit v celé Zefírii. „Tahle země je stejně jenom předpolím v budoucí válce a budeme ji určitě muset preventivně vybombardovat,“ myslel si chytrý Mongol.
Nechal zavolat ty největší zefirské lékaře. Všichni věděli, že jsou na smrt. Už byli zvyklí. Ale rozhodli se bojovat o život holčičky, prý když ji nechá potom naživu, dají mu, co chce. A když souhlasil, poslali ho pryč. Jenže co teď. Někoho napadlo, že Největší Mongol je tak hloupý, že by mu mohli dát třeba kousek prasečího sádla místo buniček naší holčičky. Ale jiní se báli. Nakonec se dohodli: vezmou trochu sádýlka holčičce, je docela pěkně boubelatá, to jí neuškodí.
A tak se i stalo. Jenže pak už to neměl nikdo pod kontrolou. Jiní vědci hledali spermie k těm buničkám naší holčičky a dlouho nemohli nic najít. Nakonec našli jednoho chlapečka, nebyl o moc větší než naše holčička. A brzy na to se nejen v Zefírii začali rodit moc krásné dětičky. Ač měly různé maminky, všechny si byly moc podobné. A dneska už jich je opravdu hodně. Největší Mongol už je dávno pryč, ale ty děti se pořád rodí. Některé maminky to vědí, jiné ne.
A budoucí královna chodí po zemi a usmívá se na děti. Stejně jsou všechny její. A Zefírie je pořád krásnější.
katugiro: já už si to taky nepamatuju a číst znova se bojim
víš co, přečti si něco od někoho jinýho...
a dík zy ty žblebty
Perchta je asi taky plný překvapení... nebo tak něco
asi si to nebudu číst znovu a už si na to nevzpomínám a vůbec
asi jsem chtěl napsat to, co jsem napsal :)
no tedy, když už začneš o klubu náročného čtenáře, tak si očividně věříš, takže by ses nemusela stydět vysvětlovat, co se kde dá najít, no ne? ( :) )
cože,
stačí přece umět číst a fakt nevim, co chceš vysvětlit, tak se zeptej konkrétně
jehla v kupce sena třeba, žejo
klub náročného čtenáře? to bylo, ač věřím že nemyšleno zle, popíchnutí... :)
nuže, můžeš napsat, co se tam tak zajímavého skrývá? začátek vypadá ještě velmi jasně, ale potom se opravdu ztrácím...
Marthin: event. pomoc asi chápajícího čtenáře vítána :)
katugiro, no Maruška věděla, že jahody v lednu a dvacet pod nulou asi k sobě nepůjde, ale šla, věřila, že to dobře dopadne, dost šílený, co?
Tak taková je moje pohádka, dost šílená, jenže všechno je to možné, to nás učí pohádky.
sorry, Perchto, se omlouvám
(ale, když od tebe člověk čte jen pár věcí, má pocit, že je ti pět a teprve zkoušíš psát.)
Takže - pořád si myslím, že by to šlo napsat líp, ale
1) Ne, že bych tomu rozuměla úplně, ale snad mi svítá.
2) To, co máš na Totemu, je lepší.
Není to až tak můj styl...
Možná by to mátlo míň, kdyby to nebylo v kategorii Pohádky
Asi jsem jinej člověk.
Umíš psát.
(jen oprav "dětičky mělY"..;)
katugiro: to neva, tady je to klub náročného čtenáře...nic ve zlém, pohádky chápeš, třeba jak šla Maruška v lednu do lesa pro jahody, he,
Marthin: a zdá se, že bys byl radši jako nechápal...hm, tak to je superpoklona