Čarodějce

Milá D., vím, že si nemusím na nic hrát, nic předstírat. Tady prostě máš takovej Dannyovskej výlev co se týče mě a Tebe... už je to skoro rok a já pořád vzpomínám... od jistý doby prostě vím že svět není jen náhodnej shluk atomů a molekul... a Tys mi to potvrdila... takže díky, Tvůj D.

zasviť, lásko
zasviť mi na Cestu
abych viděl Tvá ústa
pootevřená v náznaku polibku
pootevřená v náznaku doteku
pootevřená v náznaku...
Bože!
korunuj jasnými plameny
tu která tělem i duší
splétá síť
s mým tělem
s mou duší
s mým pohlavím
s mým...
Bože!
odhal Její tělo
jen lidské
jen lidské
šeptám si jako mantru
abych nezklouznul do říše skřítků
víl a duchů
kde láska je skutečně navždy
protože transcenduje smrt
transcenduje vzdálenosti
transcenduje život
transcenduje...
Bože!
nech mě tu prostě spát
už bez Ní a hořce
samotného

---