Hliník a hliník

Můj bývalý spolužák Hliník se stal velmi známou osobností, což pěkně naštvalo nás, ostatní pilné studenty, kteří měli touhu stát se proslulými lékaři, právníky nebo ještě známějšími politiky. Z výšky našich snů jsme spadli na tvrdou zem, ale s povoláním instalatéra nebo čističe veřejných kanálů musíme být spokojeni. Hliník chtěl být Hliníkem asi tak, jako čtyřletá holčička maminkou! Jenže maminka je maminka a Hliník je Hliník! A co víc, tenhle Hliník chodí po světě a raduje se z toho, že je tak slavný, jak si přáli být kdysi jeho spolužáci! A co nejvíc, nikdo neví kdy se odstěhoval, nikdo neví proč se odstěhoval, ale všichni vědí – odstěhoval se do Humpolce!

Nebudu však jenom závistivě přihlížet jeho lehce vybojované (vždyť on ani nebojoval!král bez boje!!jaká to zrada!!!) slávě, a raději se půjdu zeptat kolemjdoucích, zda jim jméno mého významného bývalého spolužáka něco říká! A uvidíme, kdo je tady králem bez boje!!!

Chemik, 66 let:” Hliník? Vy, proboha, nevíte, co je to hliník? Značka Al, stříbrolesklý kov, lehký, tažný, kujný…” Chytrý pán, ale že by byl Hliník tažný? A kujný? Nezná ho!!!

Důchodkyně,75 let:” Hliník, panáčku, Hliník říkáte? Ale ten už se přeci odstěhoval do Humpolce? Nebo kam to jenom bylo? Ach má hlava, má hlava…” Zrádkyně! Ví všechno, i když ne zrovna přesvědčivě!

Je to padesát na padesát, myslím procenta, jak jste jistě stačili pochopit, uvidíme, co pán v černém klobouku, vypadá sympaticky, vzdělaně, klidně, chytře, kujně a tažně…

Profesor literatury, 55 let:” Hliník? Hliník, jedna z pouze jmenovaných postav ve filmu Marečku, podejte mi pero. Natočeno roku 1976, režisér Oldřich Lipský, scénář Smoljak a Svěrák. Ještě něco? Jo, a bydlí v Humpolci…” No tedy! Raději se uctivě pokloním a nechám učence pokračovat v cestě!

Město je poloprázdné, jen traktoristé z místního zemědělského družstva přicházejí do restaurace na svůj denní příděl oběda. Tak co to nezkusit právě u jednoho z nich? Chvilku ho odtrhnu od rozjedeného jídla.

Traktorista, 35 let:” Hliník? Vy mě snad zkoušíte z toho, jak dobře znám ten traktor, nebo co jako po mně chcete? Jasně že vím, že z hliníku se vyrábějí bloky motoru, protože hliníkové bloky jsou významné svou váhou – o třetinu lehčí než bloky ocelové.” Je vidět, že své práci rozumí dobře. Udělal ze mě hlupáka! Nevadí, alespoň vyrovnal stav boje hliník-Hliník!

A že bychom zkusili ještě dámu? Tu v dlouhé sukni a staromódním svetru?

Ekoložka, 30 let:” Ano, znám hliník, samozřejmě. Hliníku jsou na světě nevelké zásoby, vydrží už pouze a jen 225 let. Jistě je vám známo, že je to neobnovitelný zdroj, tudíž recyklujte, recyklujte, recyklujte, rozuměl?!” Slabě, ale nenuceně přikývnu. Jo, rozuměl.

A ještě se sympaticky zeptám slečny, hezké slečny, moc hezké slečny, asi vysokoškolská studentka, ale nebudu hádat a raději přejdu přímo k věci.

Žákyně 9.C, 15 let:” Co že chceš? Jo, Hliník říkáš? Hele, moc tady nekoulej vočima, jasně že Hliník se odstěhoval do Humpolce, to ví přece každý mrně, no ne?” Nějaká zasvěcená patnáctka, která vypadá o deset let starší. Ale zná ho, Hliníka kamaráda!

A poslední? Koho vybrat? Elegantní mladý pán, to je ten pravý!

Lékař, 40 let:”What? Hlinik? From Hampoulsí? Don´t know, really!” Tak ten nezná ani jednoho. Jenom se mi snažil vysvětlit, že město Humpolec, je vlastně Hampoulsí, tedy Šumsloup…( angl.př. hum=šum,bzučení, pole=pól,stožár,sloup, c bylo navíc, tak ho jednoduše vyspeloval).

Závěr? Bez závěru mohu říct, že souboj hliník-Hliník dopadl nerozhodně a já začínám být pyšný na to, že jsem toho pravého, nefalšovaného Hliníka znal doopravdy. Jen mě trochu mrzí, že mi nikdo z dotazovaných neřekl a snad ani nedokáže říct, jak se tomu našemu milému Hliníkovi daří! Snad žije ze své slávy a snad někdy sklopí oči nad fotografií, na které se usmívá celá naše třída! My na něho stále myslíme. Kdybyste ho někdy, prosím vás, potkali, tak mi dejte vědět! Máme si toho tolik co říct!

A taky mu vyřiďte, ať se více ukazuje mezi lidmi, protože ti stále nevěří, že tu někde mezi námi žije!

3.8.2002