Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seDeštěm promrholené lampy
02. 01. 2004
5
0
2185
Autor
šroubek
Kolikrát se budu muset
projít po mostě tam a zpět
a zakopnout
u sochy Jana Nepomuckého
o vlastní srdeční slabost.
Která mě vymrští
zpět mezi deštěm promrholené lampy.
Tolikrát, kolikrát
mě necháš o tobě snít.
tak po dlouhém váhání...
kdy emoce vyprchaly a nadhled vyhrál, jsem nakonec poslední řádek vymazala
no já o tom dovětku přemýšlela
a on se tam opravdu moc nehodí
jenže jsem se jaksi nechala unést
ale nemohla jsem si pomoct :o)
to víte, básnířky :o)
Tolikrát, kolikrát
mě necháš o tobě snít.
Necháš mě snít?
///tenhle dovětek se odklání od poezie, jinak první velká strofa nemá chybu, jasně, že trpíš, ale to se o básnířkách ví, takže zatni zuby a bojuj obrazností .-)))
viz Lyryk - ten začátek je vážně dobrej, škoda že jsi si na konci klekla...:)