Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Deštěm promrholené lampy

02. 01. 2004
5
0
2185
Autor
šroubek

Kolikrát se budu muset

projít po mostě tam a zpět

a zakopnout

u sochy Jana Nepomuckého

o vlastní srdeční slabost.

Která mě vymrští

zpět mezi deštěm promrholené lampy.

 

Tolikrát, kolikrát

 mě necháš o tobě snít.

 

 


sidonia
19. 07. 2006
Dát tip
skvely'!!

šroubek
12. 01. 2004
Dát tip
tak po dlouhém váhání... kdy emoce vyprchaly a nadhled vyhrál, jsem nakonec poslední řádek vymazala

šroubek
05. 01. 2004
Dát tip
no já o tom dovětku přemýšlela a on se tam opravdu moc nehodí jenže jsem se jaksi nechala unést ale nemohla jsem si pomoct :o) to víte, básnířky :o)

ulita
05. 01. 2004
Dát tip
to je v pořádku, nechat se unést je kolikrát to nejlepší :))

Lunka
02. 01. 2004
Dát tip
...jasně, že nechá... :o) *T

Lyryk
02. 01. 2004
Dát tip
Tolikrát, kolikrát mě necháš o tobě snít. Necháš mě snít? ///tenhle dovětek se odklání od poezie, jinak první velká strofa nemá chybu, jasně, že trpíš, ale to se o básnířkách ví, takže zatni zuby a bojuj obrazností .-)))

ulita
02. 01. 2004
Dát tip
viz Lyryk - ten začátek je vážně dobrej, škoda že jsi si na konci klekla...:)

Gejlen
02. 01. 2004
Dát tip
pro mě za mě klidně sni.:) t**

Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru