Od Nezvala; četl jsem i ty ostatní, ale Nezval mi přijde nejlepší.
To je pravda, mě přijdou téměř všechny Nezvalovy překlady lepší než jiné. Nezval má totiž hrozně širokou fantazii, která se dala do služeb těch správných slov a spojení...
Pak mi dej vědět, jak to dopadlo :-)
Děvče: Myslím, že tohle tě osloví:
"nic není krásné, jen člověk je krásný: na této naivnosti zakládá se všechna estetika, toť její první pravda. Připojme ihned ještě druhou: Nic není ohyzdné, leda zvrhající se člověk - tím ohraničena je říše estetického soudu."
F. Nietzsche v Soumraku model o estetice.
Nezval je perfektní: Edison je geniální, jediná báseň, která mě strhla se stejnou silou (i když jsem zase tolik básní nepřečetl) byl Rimbaudův Opilý koráb.
S Nietzsche je dějiná událost. Nelze ho chápat bez znalosti děj, do kterých krásně zapadá. Jeho výroky jsou sice hezké, ale pokud je citujemesamostatně, nemají nic společného s ideály, které N. myslel.
Feanor: V kterym překladu si četl ten koráb???
A co Baudelaire? Krása v ošklivosti? Když se na to tak dívám, krása je vlastně všechno. Kdo chce, najde si ji všude. Hodnocení poezie je věc vkusu, a ten je subjektivní, ale taky existuje jakýsi obecný vkus. Co se dá dělat...
Dnes v noci asi budu přemýšlet nad tou zatracenou definicí poezie (ne a ne, slovník neotevřu).
Pozorovateli: Na Písmáku je džungle, chce to ozbrojit se pořádnou duševní mačetou. Přečti si třeba Nezvala. Nějaké kratší básně od něj, a přečti si je nahlas, víckrát. Pak ti dojde, jak se všichni na Písmáku marně pinoží...
Tak já ho zkusim.
Ti díky.
Com.: Proč? Co tím získáš zracionalizuješ-li ji?
Twardowsky: Nic neracionalizuji. Pokud ovšem o něčem chceš vést diksuzi, bylo by dobré vědět jak každý učastník této diskuze definuje její předmět. Nejen, že se tak předejde jistým nedorozuměním, ale bude to určitě velmi zajímavé.
Poesie je šifra, alespon podle toho, co vidím tady na Písmáku.
Jinak má poesie blízko k písni, řekl bych.
vnímat krásu:-) Twardowski, život se neskládá jen z krásy tak jak ji vidíš ty. má i svou druhou tvář. ošklivou, krvavou a bolestnou. lidi se rodí a umírají. zabíjejí se a válčí ale taky milují. pro mě je mnohem důležitější vnímání opravdovosti toho co autor tvoří, nemusí být přímým účastníkem těch dějů, ale pokud chce dobře interpretovat dílo, měl by být pozorným naslouchačem. všechny věci nejsou psány v ich formě. v tom nejprimitivnějším jazyku ulice, vřískání dětí a hlaholu v hospodě je esence života. mám spíš pocit, že by někteří, dříve než začnou slinit tužtičky, měli sfárat spíš do uhelných dolů.
No, ve výběru něco co je nedomyšlené? ... viz. poslední odstavec ... to je přesně styl, kterým se podsouvá, pseudochytrost, pseudomoudrost ukrytá za nepečlivost a nedodr¨žení významu pojmů ....
Pokud člověk je schopen vnímat, tak vnímá i krásu.
Přijde mi to jasný.
Jen se chci zeptat. Jaké básně bych měl číst, aby ze mě byl lepší člověk? Já totiž básně opravdu moc nečtu. Jen občas si přečtu nějakýho slavnýho básníka(pokud tam vidím tu krásu). Ale tady na Písmáku téměř vůbec. Buď se mi nelíbí nebo jim nerozumim, protože mi přijdou až příliš subjektivní, osobní, aby je mohl druhý pochopit. Nechce se mi dlouze přemýšlet nad čtyřmi řádky.
Doufám, že změníš alespoň trochu můj názor. Proto píšu:)
letuška: a co ti na tom všem připadá nekrásné?. Krásno je vnitřní prožitek, není v nějšku ničím omezováno. Bolest a utrpení je cesta (jediná cesta, je to nutné) na které můžeme najít spoustu krásna (ovšem jistě! zde dávám slovu krásno trochu jiný význam! Jaký? Tvůrčí!!!).
Krásu dokáže vnímat každý člověk. Můžu to zde tvrdit v souladu s výsledky vývojové psychologie. Ta říká, že člověk získává schopnost estetické recepce v rámci dospívání a s ním spojeného metálního vývoje kolem 11. a 12. roku. Součástí schopnosti plně esteticky vnímat je amozřejmě i schopnost vynášet estetický soud a hodnotit estetický objekt, přičemž jedna z hodnot, které může objekt nabýt je krása. Tím se dostávám k otázce, kterou bych zde rád nadhodil: 1.Myslíte si, že poezie je poezií pouze pokud vyvolává dojem krásy??? a nakonec je tu jedna snad ještě závážnější otázka nebo spíš ukol: Pokuste se, čistě racionálně, definovat poezii.
Comte... díky za avi. nejde o to jen vnímat krásu, jde taky o to tomu trochu porozumět, a to se rozvíjet dá.. Myslím, že tím se dojem umocní (hádat se nebudu)
Poezii čistě racionálně - najdeš ve slovníku.
Pivicko: kazde umeni je krasne, pokud je chapano.. matematikou jdou psat krasne "basne"
Feanor: ne prostředky intelektu. Pomocí vcítění se. Člověl má schopnost rozšiřovat se (doslova). Intelekt je krásná věc, ale není jedinou cestou. Myslím, že intelekt je až interpretace.
...nedá se to naučit stejně jako spousta věcí, ke kterým člověk nemá vlohy. Můžeš to dělat a myslet si, že jsi v tom dobrej (a tady nás je takovejch spousta). Možná tě v tom o pár kamarádů podpoří, ale bejt tak dobrej aby to zaujalo většinu lidi, kteří poezii čtou, protože ji chtějí číst - to nikdo nikoho nenaučí...(platí ve všech žánrech - a tady si jako potrefenej dovolím ohradit se vůči názoru Elyn, že rozpustilé veršovánky zvládne každej druhej - nezvládne Elyn, nevzládne - i já, kterej si o sobě myslel, že to umím - to nezvládám - mám jich tu cca 250 - a možná tak 30 - 40 považuju za dobré - tzn. že pokud se o to zajímám - rozllišuji kvalitu - jen pokud se o to nezajímáš - můžeš tvrdit, že to dokáže každej druhej - ale to platí o každém žánru - potažmo oboru lidského konání.
Kastel, myslela jsem rýmovačky typu:
Byl bych rád, kdybyste uhli
protože jdu skládat uhlí
asi tak..
To zvládne každý..
Kastel: Samozřejmě, že pokud nemáš vlohy, nikdy nebudeš psát jako Šiktanc, Seifert atd., ale alespoň budeš psát LÉPE. Bez znalosti teorie nikdy nenapíšeš dobrou báseň, ať máš vlohy (či co já vím co všechno) sebevětší. Osobně si víc vážím technicky perfektní básně než sebenaléhavějších pocitů hozených na papír či skvělého nápadu, pointy atd. Protože skvělý nápad uvězněný v jakési plitké formě je zahozený nápad.
A nejde tu jen o to poezii tvořit, nýbrž i o to ji porozumět, umět ji číst, což se také naučit dá.
.
Nevím, zda je to vaše arogance (některých samozřejmě), ale já slovy: Děla poezii myslím ji i (a hlavně!!!) číst. To, že se člověk nikdy nenauči poezii psát (ať je to jakkoliv pravdivé, co mi tu tvrdíte) ještě neznamená, že se ji nemůže dokázat naučit číst a interpretovat si ji.
Opravdu nevím, jak vás zavést na toto diskuse téma!
Ono je někdy docela těžké interpretovat poezii- znám kusy, některé i s docela konkrétním poselstvím, které lze interpretovat dost krkolomě a stále to nakonec bude pravda. Interpretace velmi závisí na znalostech čtenáře.
muflonšneku :o) - nechci Ti brát názor - protože je to názor Tvůj a určitě i názor skupiny lidí (to si dovolím zdůraznit), kteří se na svět dívají obdobně jako Ty - neříkám dobře nebo špatně - tady pravda nebo spíš jednota prostě nikdy nemůže nastat - jenom já -a určitě najdu lidi s podobným vnímáním - si myslím, že technicky sebezvládnutější dílo bez nápadu či pointy neuspokojí tu skupinu, ke které se hlásím já (a věřím tomu, že i bez znalosti teorie může člověk, který umí psát v základním smyslu slova - dokáže napsat báseň aniž, by třeba tušil, že napsal báseň)
dělat poezii je hlavně dělat poezii. Číst poezii je číst poezii, promiň, nechtěla jsem být arogantní, pokud to tak vyznělo..
Vnímat krásu se dá učit..
souhlasím.
Super! Tak jsem to měl říc a tak jsem se měl zeptat (máš pravdu).
Dá se naučit vnímat krásnu? Dá se naučit jejímu jazyku. Jistě! třeba jazyk erotiky (pohyby, tvary, úsměvy,...), který je jeden z jenkrásnějších! Jakmile se ho člověk jednou začne učit, celý se změní.
Elyn, na těchto stránkách skoro každej :o), ale určitě se najdou lidi, kterým nic neřekne rým nebo rytmus - věř mi vnímáš to z pohledu člověka, který to bere jako samozřejmost - a pak další, kteří prostě řeknou že je to nezajímá a my tu řešíme blbosti - a budou mít svoji pravdu
ehm, jsme to sklouzli někam... :)
v každém případě - hurá:)
Kastel:
a souhlasíš s tím, že rytmu se dá naučit (Stejně, jako se průměrný člověk - pokud chce!- naučí hrát na hudební nástroj?)
Twardowski: Samozřejmě. Vždyť jsem psal, že může:-)
Kastel: Mě takové dílo samozřejmě také neuspokojí, jen jsem srovnával (zkrátka lepší něco než nic). A co se týče toho, že by mohl kdokoliv, kdo umí psát slova v základním smyslu, napsat dorbou báseň, to nepopírám, ale musela by to být neuvěřitelná náhoda:-)
Elyn: pověz! kam? Kam jsem to sklouzli? :-) (je třeba se začít bát, kabáty, přilby, zbraně a tak?)
Twardovski: snad ano (i když někdy...), ale už to nebude člověčina, ale strojovina
...ještě pro objasnění jak to myslím - určitě každej z nás umí zmáčknou spoušť fotoaparátu, ale....
!*
Já matiku vystudoval. Ale dnes už matematiku nedělám.
Všechny deduktivní vědy stavíme na bázi umělého jazyka....
Mají abecedu, lexikologii, gramatiku... axiomy...
Tvoří věty podle pravidel a zásadou je, že všechny věty vědy jako systému jsou tautologie:)
Poučení z teorie množin...
Co si o tom myslím?
Také jsem někdy uvažoval nad otázkou, zda-li jde vytvořit dobré umělecké dílo pouze pomocí prostředků intelektu, protože ta tvá otázka by se dala vyložit i takto. Pokud by byla tvorba poezie závislá čistě na intelektu, naučit by to šlo. Myslím však, že do tvorby je třeba vložit také část své vlastní osobnosti, především po emocionální stránce ale i v jiných směrech. Neptej se mě jak se to dělá, ale je pravdou, že opravdová, veliká umělecká díla vždy nesou velmi silný otisk osobnosti svého tvůrce. Marcel Proust o tom kdysi napsal že: "Není-li kniha zrcadlem mocné individuality, je aspoň ještě zrcadlem zajímavých chyb ducha".
Každá práce pak tím získává i jistý punc originality, takže může být třeba silně ovlivněna Nezvalem, ale není to žádné bezduché napodobení. Je dost těžké vyjádřit přesně tuto zkušenost.
Nuže....
Jistě, že se každý dokáže naučit napsat dobrou báseň, skladbu atd. Je to dřina, ale dá se to. Ovšem talent je ta věc, která se pak pozná, když si tu báseň někdo přečte, pak totiž zaujme, protože něco obsahuje.
Dá se naučit všechno, ale v dnešní době je otázka, co z toho má opravdu smysl. Totiž, když se budeme učit psát bádně a půjdeme stále výš a výš, dostanem se pak do místa, kde budeme psát úplně nové neotřelé básně, ale nikdo nám nebude rozumět, protože v dnešní době došlo umění (jakékoliv) tak daleko, že normální smrtelník už leckterá umělecká díla nepochopí. Taková díla jsou pak určena jen několika málo zasvěceným, kteří je třeba i chápou. Ale pak je otázka, zdali takové věci má smysl dělat....
Navíc dneska si na oněch prázdných vykalkulovaných dílech celá společnost pochutnává - viz Holywood apod., ne?
A matematika je krásné umění, když se chápe.
Twardowski: velmi dobrá "diskuze" .. tedy... úvaha, řekl bych spíš. *
Vaše diskuse s Elyn, Rowennou a letuškou, myslím si, říká vše. Osobně mi přijde že jste měli stejný názor od počátku, jenomže jste ho zastávali z opačné strany. Pokud bych se měl na nějakou maličko přiklonit.. je mi bližší názor Elyn & co. :)
Lyryk: zrovna jsem dočetl to cos psal o redakci a dopsal svou reakci pod tvé auditko (diskusi) a napadlo mě několik jmen pro členy redakce - a ejhle.. oni si tady pěkně diskutují... :)) konkrétně mě napadli Rowenna, Elyn, Twardowski mi taky přijde zcela kvalifikován... (stejně jako se velmi moudře vyjádřila letuška) a přidal bych ještě Dianu.. a to je jen co mě napadlo z fleku... (samozřejmě je, podle mě, důležité, aby v redakci byli také lidé jako Print třeba)
dá se naučit všemu, samozřejmě i poezii, problémy jsou dva, čas a zájem; zatímco čas jsou pouhé peníze, něco, co lze nakonec nějak sehnat, při pouhé snaze, vůle, skrytá za zájmem, je mnohem větší problém .-)
Lyryk: ano, tak jsem to myslel (podobně)
Dá se naučit poezii? Myslím, že se neustálým sebevzděláváním a sebezdokonalováním, dá naučit technice psaní. Nedá se naučit schopnosti vejít do slov. Sugestivnosti. Z veršů, které vzniknou studenou cestou, tedy za pomocí kalkulu, to bývá bohužel příliš cítit. Chybí jim rozlet.Ovládneš techniku, ale neovládneš genia. Nechci tu tvrdit, že poezie je jen výsadou určité skupiny lidí.Dělat do poezie opravdu může každý. Bývá ovšem smutným faktem, že většina ji dělá mizerně.
Řekla bych, že nejblíž se mému vnímání přiblížila letuška. I studená vykalkulovaná vykonstruovaná poezie může kupodivu zapůsobit, ale většinou čtenář cítí nějaký podvod v podtextu. Je to jen můj - a možná mylný - názor, ale v poezii mi opravdu nejvíc vadí "mus" - to raději přijmu neumělou ale prožitou báseň.
tak přesně - jako Rowenna a letuška jsem to myslela i já.
letuška&Rowenna&Elyn: verše vzniklé studenou cestou, tedy za pomoci kalkulu, to bývá bohužel příliš cítit...
studená vykalkulovaná vykonstruovaná poezie ... čtenář cítí nějaký podvod v podtextu ... v poezii mi opravdu nejvíc vadí "mus"
///jako již mnohokrát mne rozčiluje tvrzení o kalkulu, vykonstruovanosti apod. - zamyslely jste se nad tím, zdali má uvedený kalkul & co. nějaké znaky, které by jej neomylně odhalovaly (??) - podkládáte své tvrzení cítěním, ale co když jenom nedovedete cítit něco, co jste samy jen dosud neprožily, pak bychom mohli věřit jenom tomu, co jsme sami zažili, kdyby to bylo v tom cítění; lepé bojovnice proti fikci .-) nerozčiluje vás jen princip Ingardenovy nedourčenosti textu, který tak často ke svým lživým medovým operacím používají nečestní mužové .-)))?
básník odjakživa byl snílek - grázl lhář - a po smrti vizionář .-)))
Ingardena jsem ještě nepotkala, tak nevím:-) vím jen jedno, sama podoba literárního díla, ještě nezaručuje, že jde o poezii. může nést typické znaky, rým, rozdělení do slok a přece v tom poezie nebude ani za nehet.ono se to tady všechno prolíná.-) od toho by tu právě měla být konstruktivní kritika. má-li mít dílo skutečnou hodnotu, mělo by sloužit ke komunikaci, v tomto případě mezi čtenářem a autorem. že jsou některá díla hluchá, nemusí být tedy jen mým špatným vnímáním, jakožto nepozorného čtenáře, ale jen prostým faktem, že kde nic není ani smrt nebere:-)
Lyryk: esli to nebude tim, že coby baba to celé vnímám prostě jinak? Mechanicky vyrobené verše prostě studí a basta:)
Jinak to celkem sedí - grázl, lhář....... a pak vizionář :))
(Určitě jsi rád, že se nehrnu do redakce :)))
Ha, co ty na nás ta zhurta. Já ani moje spoluvinice zajisté neodmítáme Ingardenovu významovou vícevrstevnatost uměleckého díla. Za sebe se mohu domnívat, že co se týče poezie, nejsem xenofóbní, a přestože občas čtu něco, s čím zrovna nesouzním, jsem schopna (jen do míry mého neumětelství) rozpoznat, jestli je dílko dobré nebo ne. Zdá se mi to, nebo zklouzáváš už někam za hranici poezie? Natvrdo: opravdu se domnívám, že zvládnutá technika poezie ještě z nikoho básníka neudělala. Nebo ano?
:-)
víte co? Mně se nejvíc líbí to prima pošťuchování, kdy nikomu ani kousek nechybí, páč se neurazí :)
Poezie promine, tohle je pro mě důležitější :))
R: nezvládnutí techniky poezie také nevyneslo básníka na výsluní, spíše k pochybnostem o jeho vztahu k básním .-)))
E: klidně hurá do redakce, nevadí, že se bude hodnotit podle jiných měřítek, důležité je, že budou vidět .-)))
l: to, kde nic není, může působit právě jen banalita realisticky popsaného prožitku, ten jistě slouží k prvosignální komunikaci, co když je autor rozvstven a čtenář na to nedosahuje -> zabít takové básníky .-))?
a nic zhurta, jen mile... .)
Technika, tech nika, tech nic. Technika je jen obal. Nutný, zajisté. Tady nic nenamítám. Nestavím do protikladu zvládnutí techniky versus nezvládnutí. Dobrý básník by měl zvládnout techniku a navrch tomu vdechnout duši. Jenom technika je nanic. Proto se opakuji - raději mám (vnímáš to subjektivní zabarvení? - já osobně) ne tak příliš zvládnuté veršíky, které mají duši. Tady mlátíme slámu dosti naprázdno. Ukaž příklad dílka, které je tak mnohovrstevnaté, že ho ŽENY (promiň, do téhlé kontroverze jsi to položil ty) nejsou schopny vnímat. :-)
Rowenna, to nejni blbý nápad:) ale bít se nebudem, že ne?:)
Jen bych byla taky zvědavá, co by bylo vybráno..;)
L: rozvrstven? Beru. Ale jak to já jako laik mám proboha poznat? Nějakou literaturu mám sice nastudovanou, což mi taky nezaručuje, že všemu rozumím. Ale o tom je ta potřeba řádné kritiky. Musím se mít od koho učit. Abych právě tu rozvrstvenost rozeznala.:-)
ad matematika: Matematika je nejvyšší stupeˇˇn abstrakce, kterého je člověk schopen... lingvistice je tak blízká...
V poezii se dá určitě plout... což by mohlo vyjadřovat ono učení... vnímat věci, vidět tvary, to nepříjde z nebe ani ze dne na den...
poezie není jazyk sdělovací, a proto je zde prostor pro tak mnoho vnímání...
člověk se musí naučít brát a vidět jinak...
Takže se asi přikláním k tvrzení, že poezii se naučit dá... nezaručuje to ovšem, že to co napíše bude dobré... i když bude ty věci vidět, nemusí se mu to podařit převést jazykem...:)
fauste, no, nakonec se ukáže, že to vidíme tak zhruba šici stejně... Jen se budu hádat o to nebe, protože někomu je občas dáno.. jaksi plout a už od začátku nedrhnout o mělčiny..;)
Matika je fajn věc, i když v ní nerozumím všemu...:)
Je stejně udivující jako příroda & co...:)
Mě osobně zjištění, jak je lingvistika propojena s matematikou, dosti ohromila.
jenže - ne každý se jazyk naučí dobře - ne všichni se stanou překladateli uměleckých děl..:)
pro poezii musíš mít cit..
a pokud ti nejde o to psát:
1) rozpustilé veršovánky - které zvládne každý druhý
2) "technicky" dokonalé básně ale bez citu
pak nevím...
pěstovat se dá
ale - kde nic není, ani čert nebere..
Právě že ne. V ničem nemá člověk větší schopnosti, než jsou jeho schopnosti učit se jazykům (celý život ani nic jiného nedělá). Ptají se zedníků, jestli mají "talent" (nevěřím na talenty) číst ve schématech stavby (plánech)? Neptají. A přesto (a oni to musí umět!) je jen velmi velmi malý počet zedníků, kteří opustí školu, protože se tomuhle nenaučí.
Právě že ne. V ničem nemá člověk větší schopnosti, než jsou jeho schopnosti učit se jazykům (celý život ani nic jiného nedělá). Ptají se zedníků, jestli mají "talent" (nevěřím na talenty) číst ve schématech stavby (plánech)? Neptají. A přesto (a oni to musí umět!) je jen velmi velmi malý počet zedníků, kteří opustí školu, protože se tomuhle nenaučí.
tohle není o zedničině - a navíc - je zedník a je PAN zedník..;)
já nemluvil o zedničině! Mluvil jsem o ní? To je pak těžké, když odvádíš diskusi k zedníkům...
o zednících jsi začal ty, podívej...
Ptají se zedníků, jestli mají "talent" (nevěřím na talenty) číst ve schématech stavby (plánech)? Neptají. A přesto (a oni to musí umět!) je jen velmi velmi malý počet zedníků, kteří opustí školu, protože se tomuhle nenaučí.
Proto říkám - i mezi zedníky je rozdíl, tak jako mezi lidmi, kteří by šli do nějaké školy poezie.
zkus se podívat na Vyjana a jeho "Dá se naučit psát?"
Nevadí. Zkusím to vysvětlit znovu: na tomto příkladě jsem jen chtěl (empiricky) podložit tezi, že lidé se jazyku (libovolnému) dokáží naučit. Je jistě rozdíl v něm tvořit a číst, ale to mou tezi (nebho spíše "tezi") nepopírá.
To že lidem bylo dáno různé nadání (probůh!) neznamená, že se nemohou učit (a stále zlepšovat). To, že Michelangeo uměl malovat (až že uměl!) přeci neznamená, že "jouda" jako já nemůže mít z jeho díla požitek a že k tomuto požitku vede dlouhá cesta učení se mu.
není to o prožitku a požitku, ten nezpochybňuju - je to o tom, že nebudeš dělat sochy jako Michelangello, i kdybys chodil do tisíce škol, pokud nemáš aspoň trochu citu prot dělání soch.
Rozumíme si?
Poezii se člověk učí naprosto stejně jako hodbu: poznávat i psát
Vím, že miluji poezii, ale jestli se ji naučím psát, tak to už nevím. Ale snad už ji rozpoznám. Snad.
Matematika a umění ?To mi celkem nesedí. Jinak souhlasím s Elyn. Každý se může naučit kreslit,ale otázka je jak výsledný obraz dopadne, že.
Kolegáčku, hodba - to je moje :)))
Hooooooooooooooodba, co dodat..... :-)) O nebo U, vždyť je to snad ruzpuznatelné... :-))
VŠEM: Ano. Avšak sám říkám, že to nic z toho co říkám nepopírá. Ačkoliv nebudu umět nikdy dělat sochy jako M. (budiž mu přána věčná sláva) mohu se v nich učit "číst".
Proč nereagujete na to, co píšu. Vedete monolog.
Morney: Ať je u tebe matematika umění či ne mi je jedno. Ale! Jestli jde o schopnost sdělovat (a to ona dokáže!) a schopnost uspokojení (a to také!) a schopnost krásy (a jak dobře!) atd.. je jasně umění.