Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Martina

05. 01. 2004
19
3
10760

Tak si tu tak, dámy, vyprávíte o těch svých dětech a mně to nedá a taky vám musim o tom svým dítěti napsat. Dostala jsem ji už hotovou, nebolelo to, zato potom v těch následujících letech nesčetněkrát k umření moc.
Když mi její otec poprvé pyšně ukázal fotku, usmála jsem se blahosklonně. Plešatá holčička, vyfocená u polystyrenovýho dortu v ateliéru mizernýho fotografa, bleděmodrý, háčkovaný šatičky, zašedlý punčocháče a okopaný botičky, který když nosila její maminka, tak už byly děděný několikrát. Každou neděli jsme startovali naší škodověnku, aby muj muž (tehdy ještě ne) zazvonil u jejich dvěří a řekl: „Ahoj, já bych chtěl vidět svou dceru.“ A aby mu jeho bývalá (tehdy ještě ne) manželka řekla: „Nikdy ti ji neukážu!“ a my zase odjeli domů. Až teprve když soud určil styk otce s nezletilou (tak se to říká po právnicku), tak se uvolila a dceru mu vydala na jeden den, v neděli od rána do večera (nezletilá nebyla s otcem rok ve styku a tudíž si musí zvyknout). A tak přijela k nám domů. Malá, hubená, průsvitná, dvouletá vystrašená panenka. Když jsem jí v předsíni svlíkala z kombinézy, zahlídla v ložnici plyšovou opici, kterou jsem dostala od sestřenice k nějakým narozeninám a řekla: „Já ti jopičtu.“ Potom si s jopičtou vlezla pod stůl a vylezla jenom, aby si sedla do okolečkovaný krabice, kterou jsem jí koupila na hračky a vozila se v ní. Těžko se do ní nezamilovat.
Dneska měří sto padesát šest centimetrů a je největší ve třídě. Ze školy v přírodě mi přivezla odličovací tampóny. Byl to první dárek, kterej jsem od ní dostala a ani netušíte, jakou mi udělal radost. Protože poprvé byla někde s vlastníma penězma a s vlastním rozumem a mně se vrátily všechny ty drobnosti, který jsme na všech výletech kupovali pro maminku, strejdu, babičku a dědu. Vrátilo se mi, že jsem na hrnčířských trzích, zatímco všichni chodili po stáncích a pili medovinu, stála v chalupě a čekala, až mi vyrobí perníkové srdíčko s nápisem: „Pro mou milou maminku“ protože právě takovej nápis jsme pro milou maminku s holčičkou chtěly. Vrátilo se mi, že jsem u moře kupovala co tři dny pohled a každej večer jsem vytáčela pražský číslo, maminčino. Vrátilo se mi, že když mi maminka poslala dopis přes svýho právníka, že jsem neschopná se postarat o dítě a že a že a že…že jsem si jenom řekla: „Trhni si nohou, jsem lepší, než ty!“ Vrátilo se mi, že ať jsem tomu dítěti koupila cokoliv - baletní trikot s piškotama, šatičky s kanýrkem a koníčkama, boty, ovoce, šálu, obrázek, stříbrnej řetízek – všecko ta malá holčička přinesla zpátky se slovy: „Maminka řikala, že to nechcem, že to je hnusný!“ Vrátilo se mi, že jsem řekla: „Ano, to víš, že mám maminku ráda.“ Když se mě dítě ptalo: „A ty, Renčo, máš maminku ráda, když ona tebe nemá ráda?“.
Letos jsem od kamaráda dostala krabici krásných vánočních ozdob a holčička si jich odnesla dvě tašky domů. Za dva týdny jsem se lehkým konverzačním tónem ptala: „A jak se mamince líbily kouličky?“ „No, ona letos bude dávat jiný ozdoby.“ A zase bylo vymalováno. Připadalo mi, že už nic víc nevydržim, to se stává, že nakonec je to úplná maličkost, která člověka položí. Jasně, že jsem to tušila, že moje ozdoby jim na stromečku viset nebudou, ale….to je to čínský mučení…malý kapky, který dopadaj se železnou pravidelností. Když přišla slečna mezi svátkama (už si zvykla na tatínka, už k nám chodí i na několik dní), řekla mi: „Já jsem si, Renčo, dala do pokojíčku svůj stromeček a na něj jsem si dala ty ozdoby od tebe. A tu velikou kouli s těma ptáčkama jsem si pověsila na stromeček v obýváku.“ Dostala jsem od ní k Vánocům slona, kterýho vyrobila na keramice. Ona nemá výtvarný nadání a ty její výtvory z keramickýho kroužku jsou na úrovni druhý třídy, přesto mi ten slon udělal radost, protože má chobot nahoru pro štěstí a já slony sbírám. Ale ten její vlastní stromeček, kterej si dala do pokojíčku proto, aby na něj mohla navěsit ty naše ozdoby, ten mi udělal radost ještě o moc větší. A tak věřim i tomu, že až ona bude mít jednou děti, budu babička.
Miluju ji. Takovou láskou, která je trošku smutná (někdy hodně) a trošku úlevná. Když byla malá, bála jsem se, že až vyroste, tak to bude jiný, že už to nebude takový, že se to pokazí. Ale ono se to nekazí, fakt, je to čim dál tim hezčí, milovat tu nohatou slečnu, která trsá na Scootera tou samou láskou, jako tu malou hubenou princeznu s blbě ostříhanou ofinou. Je to fajn, když si zapneme televizi a já si položim hlavu do jejího klína a ona mě hladí po vlasech. Teda nemyslete si, pak tu poetiku zkazí tim, že mě zničehož nic začne lechtat a směje se jako trefená. No a i to je fajn.


3 názory

jo, Martina je fajn :-) asi musim napsat pokračování :-)

Maki33
15. 05. 2007
Dát tip
Málo co mě zaujme od první věty, ale tohle jsem přečetl a ani nevím jak. Pěkný, tak nějak jsem se ponořil do těch vět.

Terush
04. 10. 2004
Dát tip
;*) s Tipem

Fidunka
17. 03. 2004
Dát tip
Jééé!Tohle se ti povedlo moc dobře napsat. Fakt...!****

Morney
26. 01. 2004
Dát tip
Krásná, skoro slzím :) Díky !*T

Neplakej, to je hezkej příběh :-)

Adam_G
20. 01. 2004
Dát tip
cekanka_ucekana Rozhodně

Adam: CO rozhodně????? :-)

Rufus
13. 01. 2004
Dát tip
Vím, soucítím, moc hezky...***

Adam_G
13. 01. 2004
Dát tip
Tip za opravdové vyznání.

Krel
13. 01. 2004
Dát tip
No to viz. krel to pohladí po duši malého egouška:-)

Jiřík: Jo aha :-))) Blackened: Jo jo, u srdce, někdy se zadaří a chytnu :-))))) Adam: Dík, tak já se budu vyznávat často :-))) Krel: No to se nediv, egoušku, když ty kritiky umíš, když už se k nim snížíš :-))))

Krel
13. 01. 2004
Dát tip
:-)) áách:-)

to víš, já mám masérský kurzy na chlapský ega :-)))))

j_i_r_i_k
13. 01. 2004
Dát tip
A nechceš ty kurzy předávat dál? Myslím, že by to lecčemu pomohlo, třeba by takové správně namasírované ego mohlo zabránit lecjakému boji, jehož jediným smyslem je léčba komplexů :)))...

Já se fakt děsně snažim, ale když se mnou se moc ženskejch nebaví :-(

j_i_r_i_k
13. 01. 2004
Dát tip
Ahááá, tak v tom to bude, chjo, zase jednou světový mír nebude kvůli nějaké maličkosti :(...

j_i_r_i_k
12. 01. 2004
Dát tip
(hodně uraženej a hodně rozpačitej smajlík) :)))

Jo jo (smajlík krčící rameny)

j_i_r_i_k
12. 01. 2004
Dát tip
(brečící smajlík - sssakra zkatvanááá kááávesnce

Krel
12. 01. 2004
Dát tip
checht:-)

Jiřík: Jaká??? Krel: jaký checht?

Jiřík: Jaká??? Krel: jaký checht?

j_i_r_i_k
12. 01. 2004
Dát tip
zkratovaná přeci, od těch slz :)...

Blackened
12. 01. 2004
Dát tip
Krásná výpověď. Snad to ani ve svém věku nemohu docenit, každopádně se mě to dotklo u srdce. A toho si v literatuře cením nejvíce. *

jiřík: Dyk tys byl protivnej dycky :-))) Krel: Děkuji, potěšils :-)

guy
10. 01. 2004
Dát tip
viz: Krel *****

viz: Krel ***** :-)))

j_i_r_i_k
10. 01. 2004
Dát tip
ček: Aha (rozpačitý smajlík) :)))... A žes neřekla (uraženej smajlík) :))))))))))...

Jiřík: No, to nešlo, to jsem tě měla ještě ráda :-)))))

Andulka
06. 01. 2004
Dát tip
:-)*

:-)°

3/5+T .....

alim
06. 01. 2004
Dát tip
poutave napsano...*T

j_i_r_i_k
06. 01. 2004
Dát tip
Jsem se těšil, že se dozvím něco o Martině... A zatím jsi jí nechala na můj vkus dost malé místo na úkor sebe... Asi máš prostě zrovna období, které mi úplně nesedne - tak se omlouvám za všechny nepříjemné kritiky z minula i budoucna, ju? A hlavně usmívat se :)

Jiřík: Aha...no, to asi možná i jo, ale přijde mi, že to bylo nutný, když jsem chtěla, abyste věděli, oč jde :-) Já se na tebe přece nezlobím, to nevíš? :-)))

j_i_r_i_k
06. 01. 2004
Dát tip
Teď už vím... A jsem moc rád :)... pňu

já myslela, že to víš už dávno :-)))

j_i_r_i_k
06. 01. 2004
Dát tip
No ale by se to třeba mohlo změnit, když se najednou nechovám mile :)))...

Krel
06. 01. 2004
Dát tip
:-) máš cit na to vystihnout ve vyprávění to drobnosti které ho dělají tak živým...

Krel
06. 01. 2004
Dát tip
:-) máš cit na to vystihnout ve vyprávění ty drobnosti které ho dělají tak živým...

jako myslíš, že se to píše sto padesát šest? :-)

já nevim, přišlo mi to vtipný :-))))) mám to opravit? :-)

Rowenna
05. 01. 2004
Dát tip
To víš, že budeš babička. A máš to tak těžké, jak to mívají občas matky se svými vlastními pubertálními či adolescentními dětmi. Jednou výhra, podruhé zase ne. Vztah matky s dítětem je překážkový běh na dlouhou trať. S maličkými občas výhrami. Zachytila jsi to trápeníčko dobře. Ráda bych dodala, že věřím, že zlo, kterého se doupouští dospělá osoba tím, že dítěti brání, aby mělo přirozeně rádo, se té dospělé osobě vymstí, a vlastně tomu opravdu věřím, jen se mi to ještě nepotvrdilo. :-)

gASK
05. 01. 2004
Dát tip
Oprav to:) Mně to vtipný nepřišlo, spíše mne to udeřilo;))) Jinak je to opět tvůj tradiční výlev a mně se tradičně líbí, takový netradičně pojatý rodičovství a hezká snaha o prolomení lidskýho pokrytectví a nenávistnosti...a navíc vítězná;) Díky a *tip

No, víš, pravda je, že mě se nikdy nepotvrdilo, že by se někomu vrátilo jakýkoliv zlo. A tak tomu nevěřim :-) Už jsem myslela, žes zahynula v závějích předvánočních příprav :-)))

Tak jo, opravim to :-)

rainman
05. 01. 2004
Dát tip
jestli sem maj´ vstup i nedámy, nedá mi to abych nedal *

jasně, vstup a dej :-)))))

Dero
05. 01. 2004
Dát tip
Nevím, jestli je to takový tradiční výlev - víš, že kolem Tvým dílek většinou jen tak procházím - ale tohle mě vzalo, opravdu hodně ... ***** (5 / 5) + nejoblíbenější.

Rowenna
05. 01. 2004
Dát tip
Aha, změna. No, ten poslední odstavec mi to trochu kazí. Jde možná trochu do sentimentu. :-)

Dero: No, docela tradiční, tohle neni žádný dílo, jenom jsem se s tou radostí musela svěřit :-))) Rowenna: promyslim to. Sentimentální to je, prostě proto, že ten celej vztah i to, co z něj cejtim je samej sentiment :-)

Dero
05. 01. 2004
Dát tip
A já si stejně nemyslím, že je to jen tak tradiční (dup!) ... kdo něco podobného zažil, tomu toto dílko všeptá takový zvláštní pocit ... prostě nádhera. :o)

A tys něco podobnýho zažil? 8-)

rainman
05. 01. 2004
Dát tip
tak jsem si to pročetl znova a je to čím dál hezčí, i s tím sentimentem...dal bych to číst co nejvíc lidem (třeba i Tvojí mamce)...

Tygřice
05. 01. 2004
Dát tip
S tipem protože tohle mě málem rozbrečelo....tokové dost lidské a ze života....

rainman: Mojí mámě? Proč? Možná že je to všecko nakonec její zásluha :-) dělala jsem totiž všecko vždycky obráceně, než ona :-))))) Tygřice: Jen si poplakej :-) ono je to někdy zdravý :-)

Dero
05. 01. 2004
Dát tip
čeky: avi se asi někam zatoulalo, promiň. ;o) Ano, zažil, něco .. podobného. Vzhledem ke svému věku mi bohu(žel/dík) nemůže být dopřáno přesně téhle situace, ale něco podobného ...

StvN
05. 01. 2004
Dát tip
Taky dobrý. Začíná to mít duši, to tvoje psaní.

j_i_r_i_k
05. 01. 2004
Dát tip
Tak ses vypovídala... Ono to neni až tak o Martině, že? Ale co, hlavně že se to líbí :)...

StvN: No, tohle zrovna ale má akorát tu duši Jiřík: A o kom? O mně? No to dá rozum, ne?

StvN
05. 01. 2004
Dát tip
Neni pravda. Napsaný, jako vždy. Docela vkusně. Plus ta duše.

No dobře, nebudeme se hádat, mám jinej názor, jen jsem to potřebovala sdělit :-)

Craerassy
05. 01. 2004
Dát tip
Je to nádherný jak pocitově, tak i napsaný. Jde z toho šimrání po zádech.:-)¨ A stopadesátšest se stejně na složenkách píše dohromady, tak se tím netrap.:-))

jenže na složenkách se píše dohromady z bezpečnostních důvodů :-)))

Craerassy
05. 01. 2004
Dát tip
To já vím, ale proč to tam nenechat jako připomenutí alimentů..:-))

no, protože ty si připomínat nemusíme :-))) ty platíme :-)))))

Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru