Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seSen letního odpoledne
30. 07. 2000
1
0
1713
Autor
Špuntík
Ležím na slunce prohřátém písku,
oblohou prohání se jen obrazy mého snu,
vítr odpočívá opodál, znaven letním sluncem
a pár kluků honících se za kulatým nesmyslem,
za pár chvil ocitám se sám,
a jen ticho mi zpívá věčně stejnou ukolébavku,
tu zastínil někdo slunce, tak svou ruku k čelu přikládám,
z ticha přišla, já spatřil snědě opálenou dívku,
přisedla k mému loži z písku,
ptala se, zda chci zažít něco ze svého snu,
co se mezitím přestal oblohou prohánět,
zakryla mé oči vůní své ruky,
z jejího hlasu vyčíst daly se smutky,
za malou chvilku ukolébavkou začala ticho vyhánět,
pomalu vzdalovala se za mými víčky,
i když cítil jsem její dech na svých lících,
až vstanuvší vítr mne probudil,
aby můj sen na zrnkách písku odnosil,
jen pár mořských mušlí zůstalo po její písni
a sevřené stříbrné slunce v duši.