Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seVÝSADEK-10
Autor
fungus2
Major Marcel Degail proběhl těsně kolem vagonu a přitom se zadíval do jeho oken. Hned nato se přikrčil v prostoru mezi dvěmi vagony a vystřelil dvě krátké ze samopalu na přibližující se německé vojáky.
„Ta lokomotiva je pod parou. Stačilo by jí jen rozjet!“ ozval se Jean Anyz, který byl v pokleku na konci posledního vagonů, přičemž zpoza železného nárazníku střílel krátké dávky. Poté se zaklonil a rychle vsunul do samopalu nový zásobník.
„Říkal jste, že jste jezdil se svým otcem na lokomotivách. Dovedl by jste jí řídit?“ zeptal se major, který zalehl k jednomu kolu vagonu a zpod něho se snažil zasáhnout nohy Němců, načež se dva vojáci zhroutili za výkřiku na zem.
„To určitě!“ odpověděl Anyz ve stejný okamžik, kdy kolem železného nárazníku svištěly kulky a několik se jich od něho odrazilo. Ještě se na okamžik vyklonil a vystřelil krátkou dávku. Jeden voják rozhodil rukama a padl bezvládně na koleje. Hned poté se rychle rozeběhl podél trojice vagonů k lokomotivě.
„To je šílenej nápad!“ zkonstatoval Alain Martell, který po střelbě zpod vagonu se přemisťoval mezi třetí a druhý vagon. Skoro se málem vzápětí srazil s jedním německým vojákem, který přelézal spojení mezi vagony. Kulka mu vzápětí škrtla o levou paži. On pohotově stiskl spoušť samopalu a voják se skácel do kolejiště, přičemž ještě stačil vystřelit ze své pušky, ale kulka šla zcela mimo Martella.
„Proběhněte vagony k uhláku!“ rozkázal mu Degail a po několika skocích naskočil na stupátka vagonu, u kterých nebyly zavřené dveře. Rychlým pohybem se těsně nad stupátky přikrčil. Vzápětí uviděl, jak zpoza posledního vagonu vyběhli tři Němci. Trochu se zaklonil, aby ho neviděli a pak se o několik vteřin později prudce vyklonil. Poté zarachotila dlouhá dávka. Přes hlaveň samopalu a plamínek, který zni vycházel se mu naskytl pohled na hroutící se vojáky.
„Tak pane mašinfiro a topiči, dnes už nikam nepojedete!“ sdělil Anyz dvou vyděšeným mužům v lokomotivě, kteří okamžitě vyskočili a rozeběhli se pryč. On poté rychle vlezl mezi uhlák a první vagon. Za okamžik se mu podařilo vagon odpojit. Poté vylezl na plošinu a přitom se zadíval zpoza přední části uhláku v ten směr odkud běželi němečtí vojáci. Neváhal ani vteřinu a počal na ně pálit.
Martell, kterému stékal pot po tvářích a nejenom po nich přikrčeně běžel prázdným vagonem. Okny nalevo přitom spatřil přibíhající vojáky. Na podlaze poklekl a přes zavřené okno na ně zahájil střelbu. Přes tříštící se sklo viděl hroutící se postavy, na které současně střílel i Anyz. Sotva vystřílel všechny náboje v zásobníku, tak uslyšel hluk za dveřmi na konci vagonu, kde byla ulička. Hned vytušil, že do vagonu nastoupili Němci. Pravou rukou rychle vytáhl pistoli a odvalil se mezi dvě sedačky. O vteřinu později se prudce dveře otevřely a jeden ze dvou německých vojáků okamžitě pálil ze samopalu. Martell v lehu zpoza spodní části sedačky dvakrát vystřelil. První voják byl dvakrát zasažen do hrudi a klesl na podlahu. Druhý Němec stiskl spoušť své pušky a kulka se zaryla do podlahy těsně vedle ležícího Martella, který pokračoval ve střelbě. Voják stačil ještě vystřelit, aby vzápětí zařval , rukama se chytl za obličej, a zhroutil se na tělo prvního vojáka. Hned nato ležící Němce přeskočil, proběhl mezi druhým a prvním vagonem, aby se poté dostal až k uhláku lokomotivy.
Major Degail krátkým výstřelem v běhu zasáhl jednoho německého vojáka, který přikrčeně vylézal zpod prvního vagonu. Poté doběhl k lokomotivě, na jejíž plošinu hned vylezl.
„Stačil sem taky přiložit,“ řekl mu Anyz, když už se lokomotiva rozjížděla.
„Tak to je skvělý,“ mínil Degail a zadíval se na ležícího Martella na uhláku. Poté se z plošiny trochu vyklonil a vystřelil krátkou dávku na jednoho vojáka. I Martell střílel, zatímco lokomotiva nabírala na rychlosti a z komína se jí valil kouř, který zahaloval skoro veškerý prostor za ní. Vněm se pohybovalo několik postav, od niž se lokomotiva rychle vzdalovala a současně s tím utichávala i střelba.
KONEC DESÁTÉ ČÁSTI