Nahota...

 Pomalá hudba a plamen svíčky

On a ona uprostřed pokoje

Pomalu se pohupují v rytmu, tančí

Pohled do očí, úsměv, polibek

Vosku ubývá

Plamen se naposledy zachvěje

A svíčka zháší nadobro

Jen oni dva, hudba a tma

Tančí dál ve tmě, líbají se vášnivě

Jen proplétající se siluety lze spatřit

Jsou dva…a nebo jeden?

Čtvero očí, dvě těla a..jedna duše

Jedna duše tančí ve tmě

Polibek vášnivý, ruce bloudí po těle

Náhle má vše smysl, vše je krásné

Souznění, porozumění, láska…

Blůzka letí do kouta, košile ji následuje

Dál tančí ve tmě, těla proplétají se

Vášeň zmítá jimi, prudký záchvat štěstí zaplavuje mysl…

Kalhoty už na posteli leží a sukně..

pomalu se sune přes boky

o kotník ještě zavadí

a už ji nožka ladně odkopává z dosahu

Tančí uprostřed noci při svitu měsíce

Teď zastaví se

a svléknou se úplně

Rozhostí se ticho, to píseň skončila

Čtvero očí, dvě těla – stojí uprostřed pokoje

Ale duše?Duše vzlétla vysoko do oblak

Vznáší se mezi hvězdami, klouže po mléčné dráze

Tiše, bez hnutí, pozorují se

Dvě těla v rouše Evině a Adamově

Vše je tak krásné, vše má smysl

Nádherné pocity ovládají mysl

Dvě nahá těla ve tmě

Dva páry upřímných hnědých očí hledí na se

Čtvero rukou zlehka dotýká se svého štěstí

Dvoje ústa se lehce usmívají