Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seKdyž malomocný spěchá
Autor
Gorgona
Opět nevlídné počasí
Jdu přes park
Jen pár kluků se odhodlalo hrát fotbal na rozmoklé louce
Jakýsi důchodce venčí psa
Malá holčička čůrá na pískovišti
Poslední zbytky lidí se někam za něčím ženou
Když tu náhle kolem proběhl malomocný
...neuvěřitelnou rychlostí...
Spěchal!
Tu schůzku přece musí stihnout!
Ale co to?
On ztratil botu - nejen botu...i s chodidlem
A...a taky
Koukám už skáče jen na jedné noze
To ho nezastaví
Tu schůzku přece musí stihnout!
Au...a teď i...a teď
Už nemá nohy
A on jako lachtan odráží se od země
Svými pětiprstými ploutvemi
Svými čtyř, tří, dvou, bezprstými ploutvemi
Svými ubohými pahýly zakončené lokty
Ale tu schůzku přece musí stihnout!
Teď už jen "válí sudy"
Z posledních sil otáčí své polámané malomocné tělo
Přece tu schůzku musí stihnout!
A náhle vidím už jen hlavu
Jako kapr na souši opakovaně otvírá ústa
Kterými polyká rozmoklou hlínu
A snaží se pohnout kupředu
Tu schůzku přece musí stihnout!
A já se netrpělivě blížím k té kulaté věci na zemi
Obracím ji obličejem k sobě
Čímž mu beru poslední naději na pohyb
A povídám: "Pospíchej pomalu, vole!"
A on s neuvěřitelně smutnýma očima mi nedokázal říct víc než:
"Já to asi nestihnu!"
A tak jsem ten "míč" vzala a kopla směrem, kterým se plazil
Snad doletěl
Tu schůzku přece musí stihnout!