Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seAndělská
14. 01. 2004
17
6
4442
Autor
synáček
Ve svých snech vídávám dívku... anděla,
kde srdce měla by, tam samou láskou hoří,
líbezně krásná je, však duše bez těla.
Já ptám se neustále, co chtěla by a co nechtěla...
Mlčí však, postupně všechny mé jistoty, jak hrady z písku, boří...
Nevím, co bude se mnou dál,
nemám ji a nevím, zda ji někdo chrání,
bez váhání bych život za ni dal.
Připadá mi, jak bych ji kdysi miloval,
nyní však pozemské mi tělo v lásce brání...
6 názorů
kouzelná_květinka
18. 02. 2020Andělé jsou mezi námi a každý toho svého měl by znát...
kouzelná_květinka
18. 02. 2020Andělé jsou mezi námi a každý toho svého měl by znát...
Toto sa mi páči, tie rýmy dávajú básni krásnú atmosféru...Veľmi pekné,budem sa musieť poobzerať po daľších Tvojich veciach...Hermann
Já ve snech vídám anděla
odrazem touhy šeptá ve mně
ve slunci tvář mu shořela
s tmou bezvědomí dotkne se mě
tip:-)
můžu se jen zeptat, proč s tou ženou nejsi?za báseň tip, protože je nádherná
synáček
Svými slovy připomínáš mi velmi jednoho člověka. Dílko je opravdu krásné, ikdyž slova jsou bolestná. tip a naději.
Navždy_Tvůj
14. 01. 2004
mě to přijde krásné..a smutné, takové..podmanivé, jo, to je asi to slovo, podmanivé...:)*t