Jezdci v oblacích

"Co se děje !" řekl král
"Pane" poklekl Chowan "Mám špatné zprávy. Hodně špatné."
"Útočí na nás někodo nebo je opět zpoura v dolech ?"
"Něco mnohem horšího"
"Nenapínej mě"
"Demvoler"

Mezitím v hospodě " U Qola"

"Kluci, připíjim na Zakhyntose"zařval Kceno ",že má zkoušky za sebou ! Já je dělal osmkrát" a chrstnul do sebe sklenici vína.
 "To si jedinej kdo je dělal tolikrát" zasmál se Zakhyntos "nejhorší ve stoletejch dějnách ! Cha cha ha chaca chaa ha ha"
"Hlavně ,že je mám. Narozdíl vod někoho ,viď Hane"
"No co no"sesunul se rolník Han "radši se budu tahat s pluhem než nasazovat život v rytířských soubozích"
"V soubojích ,vole"
"No jo aa nevopratuj mě"
"Nevopravuj"
"Drž hudu"
"hi hi hi"
"Ajle kluci"řekl Zakhyntos a šoupnul kamarádům sklenky. Najednou se otevřely dveře a přišel posel:
"Zakhyntos a Kceno na hrad"
"Vo co gou"
"Chce vás král"
"Hmm ,když král tak to jo. Připiš mi to na účet Qole"
Všichni tři skočily na koně a vyrazily na hrad.
Vstoupily do rozlehlé síně ,král seděl ne jejím konci.
"Pane" poklekli všichni tři.
"Můžeš jít" promluvil král na posla. Ten se potichu odšoural. Král pohlédl na rytíře před sebou. Zakhyntos byl mladý vysoký člen rytířského řádu. Měl malý knírek a jas v očích. Nejvíc si užíval v soubojích s mečem. Kceno byly se Zakhyntosem věrní kamarádi.
Kceno byl menší a tlustší a měl na hlavě zrdcadlo. Rád pil a vtipkoval. Miloval boj.
"Máme problém" řekl najednou král " A to Demvoler"
"Kdo to je" tvářil se Zakhyntos nechápavě.
"Cowen ,Temný Merafa (obluda podobná člověku odlišná barvou, počtu prstů a malými maličkostmi. pozn. autora) ,magik, kouzelník a čaroděj"
"Temný ?"
"Černý. Tedy k úkolu. Objevily jsme ,že se chystá zničit naši zemi ,Felónii, a později i celý kontinent Heck. Chce ho zničit kouzlem RozPadů. Pustošivým zemětřesením. Vy ho musíte zničit. A abych si pojistil vítězství ,pošlu vždy třicet vojáků po týdnu za sebou. Ty, Zakhyntosi budeš velitel první skupiny a Kceno druhé. Vybral jsem vás ,protože mí nelepší vojáci zemřeli při posledním moru. Vyrazíte zítra. Nyní se jdi Zakhyntosi vyspat. Cestu ti řeknu zítra."
Noc byla pro našeho hrdinu poslední ,co se pořádně vyspal. Brzo ráno si ho opět král zavolal:
"Zakčo, můžu ti tak říkat vidˇ?"
"Ale, jo. Že ste to vy."
"To jsem rád. No hele kde jsme skončily, jo už vim, takže Zakčo ty půjdeš Obrim Lesem a cestou se setkáš s Pesem. Ten tě naučí něco co budeš určitě potřebovat. Dostaneš se pak do rybářského města Livin´stoon. Cesta dál bude těžší. Moře, ledové. Potom Nekonečné hory. Poslední je delta (viz. Zeměpis 6.ročník ZŠ) řeky New Age. Jsou to velké bažiny. Zde je mapa." podal král Zakhyntosovi papír s nakreslenou mapou "Dám ti meč , brnění, koně a větší obnos Hekků ( 1 Hekk=50,723 Korun českých pozn. autora). Odměna za hlavu Demvolera je 3 000 000 Hekků ve zlatě a stříbě, povýšení na šlechtice, východo-severní knížetství atd."
"Koně, brnění a prachy si vezmu ,ale meč mám svůj."
"Jo. Neubyde. Chci abys i život nasadil pro záchranu světa. Vyjedete za dvě hodiny. Připrav se."dokončil král řeč.

Všech jednatřicet vyzbrojených vojáků se vydalo na cestu. Jeli kolem Zlatých dolů a minuly Svaté pláně ,trvalo to den než dojeli k městu Koso. Smrákalo se. Utábořily se před městem.  Zakhyntos se moc nevyspal. Ráno vyrazily do lesů.

Les byl temnější než si Zakhyntos myslel. Nebylo ani vidět slunce. Šli po takzvané "Cestě Vezňů" což neznělo lákavě. Kdokoliv se po ní vydal ,se buď vrátily bez šatů ,nebo vůbec. Po nějaké chvíly dorazily na křižovatku. Zakhyntos se podíval do mapy. Kolem houkaly sovy. Nikomu to nepřišlo divné. Zatím. Najednou někdo písknul .Vojáci se otočily. Když se otočily zpátky obklopilo je šedesát banditů vyzbrojených meči.
"Ahojky ,chlapci. Můžete hádat co budeme chtít" řekl drze hlavní ,nejvyzbrojenější ,bandita. Měl tvář zahrnutou šátkem a velkou čapku ,ale jiskřivé oči.
"No ,měl bych představu ,ale nejsem si tak jistej."
"Tradičně teda řeknu prachy i když radši všechno nebo život"
"Všechno vám dát nechci a život si taky nechám. Budu ho potřebovat na Demvolera"
"Co ?"
"Nedám nic"
"To sem slyšel ,ale to jméno..."
"Demvoler ?"
"Demvoler !!!"naštval se bandita"Parchant kerej mi bral kšefty !!! Ten černej vejtaha co si myslel ,že je nejlepší ,když umí to svoje čáry máry"řval už bandita"Ten dvouprsťák s tím úchylnym výrazem !!!!! Ten ,ten ,ten chameleonální čáryfuk !!!!! Ten..."
"Hele vo co jde"
"Dřív než se odstěhoval do tý delty nebo kam mi tadyhle bral zakázky ! Loupil na týhle křižovtce jako my ! A furt metal blesky. A co s nim chceš dělat ty ?"
"Asi pozvat na kafe ne ? Samozřejmě ,že zabít."
"Jak já bych ho chtěl vidět umírat. Jéžišmarja."
"Klidně můžeš jít se mnou."
"Tak jo ,kámo já sem Obrim"
"Já sem Zakhyntos ,ale můžeš mi říkat Zakča."
"K.O. Ne ,teda O.K." řekl a otočil se a všichni ostatní banditi se k němu shlukly. Vysvětlil jim ,že musí něco vyřídit a abytu zůstaly a něco naloupili. Na chvíly se vzdálil a přijel na koni. Šátek i čapku již neměl a tak si Zakhyntos mohl prohlédnout jeho tvář. Byl to muž středních let a překvapivě holou tváří plnou jizev, hnědými vlasy po čelo. Na koni díky své výšce měl šlechtickou postavu. a po boku (ne)věrný meč. Byl zrezivělý (meč ,samozřejmě).
"Jedem ? Už se totiž nemůžu dočkat."
"Jedem"a všichni vyrazily dál lesem.

Po nějakém čase dorazily k velkému dubu a dvěma cestám. Pod dubem seděl takový típek ,bylo mu tak přes třicet ,nevím to přesně (v tu dobu jsem tam nebyl pozn.autora) ,ale byl fousatý až hrůza. Podřimoval. Najednou se probudil.
"Nazdar kluci , sem vás čekal. Král mě pověřil ,že mám Zakhyntose něco naučit."
"Co ty ,bys měl mě co učit."
"Něco co ty neumíš."
"Co já neumím ?"
"Tohle."zamával ten típek  cik-cak rukama a zmizel. Zakhyntos koukal a koukal na místo kde ten chlap stál. Avšak nyní tam nestál.
"Tady" ozvalo se za ním.
"Šmarja !" ohlédl se Zakča "Jaks to dokázal ?"
"Jednoduchá teleportace. To se učíme v 1.ročníku školy Magie. To tě právě chci naučit"
"No tak mě to nauč ,ne"
"Tak jo ,takže uděláš pravou rukou pohyb takhle ,levou přes ně takhle ,pak tenhle pohyb oběma a šmik."a byl fuč.
"Aha ,takže ,šup ,šup a" a Zakhyntos byl taky z koně pryč. Po chvíli přišli z jedné cesty.
"Tak díky cizinče." řekl Zakhyntos a skočil na koně.
"Jo a Zakhyntosi abys věděl kdo tě tak výborně učil tak se jmenuju Pesa ,Magikor 7.skupiny BSSQ Samoždoucí"
"Tak zdar a my jedem"
A pelášily do hloubky temného lesa... (Ha ha ,to jsem to dobře zakončil)

Tak zas jeli dál. Nuda cestou byla veliká. Po delší době cesty lesem ,dorazilo všech jednatřicet na rozcestí jedna cesta vedla doprava a druhá doleva.
"Tak co máme na mapě. Hmmmm" zakoukal se Zakhyntos do mapy od krále."Tak to vypadá ,že sme v pr no nebudu sprostej. Mohlobi to podkopat morálku naší skupiny"
"Co se děje ?" zeptal se Obrim
"Ále. Nějakej inteligent tady mapu rozmočil."
"Tady myslim doleva."
"Myslíš nebo víš ?"
"Myslim. Ale vim ,že jedna cesta vede do propasti."
"No ,tos mě moc napotěšil. Takže jedem doleva."
"To by se ti líbilo ,co ! Poslat nás do záhuby"ozval se zezadu jeden voják"My teda jedem na druhou stranu viď kluci"
"Hele mám lepší nápad. Jeď si na ,kterou stranu chceš a jestli se do hodiny nevrátíš, jedem na stranu druhou. Bereš ?"
"Beru. Ale jen abych zachránil výpravu. Hou !"a ten myslitel s dalšíma třema vyrazil vpravo.
Tak všichni čekali. A po čtvrt hodině se ozval takový křik ,jako vzdalující.
"Šmarja ,že vono se tam něco stalo."křikl Zakča a vyjel za nimy.
Dojel k propasti přes níž vedl most. Dole viděl jen čtyři fleky. Nu což ,vrátil se zpět.
"Tak jedem na druhou stranu, von ten blb fakt zachránil výpravu."
Nikdo se na nic neptal a už sedmadvacet rytířů se utábořily a poté druhý den vyjeli k městu Livin´stoon. K němuž dorazily za hodinku.

A tak po čase strádání ,dorazila "1. otřesná výprava" (jakou mezitím Zakčova skupina dostala) před brány Livin´stoon. Město bylo obloženo palisádou. To víte ,chránila před lesem plným vlků a všelijakých fuj fuj ,ble ble. Na tak velké palisády je však malá brána (spíš branka abych byl přesný) a u ní strážný domek. Zakča slezl z koně šel k domku. Zaťukal. Nic. Zaťukal podruhé. Nic. Zaťukal potřetí a pak vyrazil dveře. Tam ležel chlap na posteli a asi spal.
"Hej pane ,chtěli bychom vodemknout"
Ticho. Zakča šel blíž. Strčil do chlapa a ten se svalil na zem s nožem v boku. Zakča vzal nůž a otřel ho od krve. Měl dřevěnou rukojeť bohatě zdobenou. Bylo na něm vyryto jméno Leve. Snad jméno toho mrtvého muže či někoho druhého (nebo třetího ) ?
Zakča není tak hloupý aby tu nechal ležet nůž a tak si ho dal do kapsy. Kouknul se do šuplíku a vyndal starý klíč od brány. Vylezl z domku a vysvětlil vojákům ,že půjde do města sám ještě s Obrimem a jedním vojákem. Prohlédnou město a seženou odvoz přes moře. Ostatní se utáboří před palisádami. Poté si Zakča odemknul a prošli. Městečko nebylo tak velké. Mělo tak padesát či šedésát malých chalup ,kostel s hřbitovem ,větrný mlýn na kopci nad městem ,kovárnu a dům radního. Nejprve došel Zakča s doprovodem na náměstíčko. Nikde nebylo ani človíčka. Okenice byly zavřené a byl slyšet jen vítr prohánějící se ulicemi. Šli dál ,když tu na ně vyskočilo pět strážných s meči.
"Co tady děláte. Víte snad ,že je zákaz vcházení !"
"My nic nevíme. Právě sme sem dorazily."
"Nikdy sem vás tu neviděl. Takže asi nekecáte. Ale hlavně ,že už to víte. Kliďte se z ulic !"
"Kam se máme teda uklidit ?"
"Třeba támhle do hozpody. A už běžte !"řekl nervózní strážný a ukázal někam do ulice.
Oni radši vyrazily než by se hádali. Hospoda se jmenovala zajímavě: "Hospoda U Mě". Bylo tam jako vymeteno. Hospodský se skláněl nad pultem a počítal lechce nazelenalé utopence. V rohu byl jeden zákazník ,který vypadal ,že se spíš napít přišel vyspat. Zakča vyrazil k hospodskýmu a začal se vyptávat:
"Brej den. Prosim vás ,co se tu děje ?"
"Zdravim cizinče."
"Co se tu děje ? Strážní nás vyhnali z ulic a u vchodu jsem našel mrtvolu s timhle nožem v boku. "řekl Zakča a vytáhnul nůž.
"Cože ! Faarol zemřel !"
"Myslíte toho hlídače ?"
"Ano. Město mu připadalo nebezpečné a tak šel mimo něho. Já to věděl..."
"Co ste věděl ? A kdo je ten Leve ?"
"Že zemře sem věděl. Už je tu hodně vražd."
"Jaké vraždy ?"
"Kdo se vydá mimo město na delší dobu zemře. Každému se to stalo. Proto je lepší nevycházet z domů."
"Kdo za tím stojí ? Není to ten Leve ?"
"Neví se kdo to byl. Našlo se hodně nožů. Ale tenhle cos mi ukázal jestejný ,ale jediný se jménem. Leveho neznám ,avšak kdisy jsem něco zaschlechl."
"Co ?"
"Nevzpomínám si. Ale o všech lidech tady ví Bixon. To je támhleten. A ukázal na spáče.
"Hej ty Bixone"
"Já ?"
"Né tvoje matka !"
"Ta tady není."
"Pane bože !"
"Co cheš ?"
"Znáš Leveho ?"
"Znám. Je to přítel starosty. Žije za hřbitovem."
"Dik. Máš to u mě."
"Hele přece mě nenecháš na suchu !"
"Nojo. Pane hospodský ! Jedno pívo tady pro kamaráda."
Už vyráželi ke dveřím když tu ho Obrim:
"Ty chceš jít za tim Leveel ?"
"Jo ! Proč ne."
"Já se tady nebudu zdržovat nějakým vrhačem nožů ! Chci vidět smrt toho barevnýho bastarda !"
"Když ho nezabijeme ,tak se dál nedostanem !"
"Tak si vezmem víc vojáků."
"To ne. Bylo by to nápadný. A ten nožař je přítel starosty a starosta má stráže. To se mi však nezdá-přítel starosty vraždí !"
"Překecals mě. Jdem."
A tak šli. Cestou se museli vyhýbat strážím. Šli kolem hřbitova ,kde se na kraji krčila malá chaloupka. Tak vyrazili dveře. V místnosti byl jeden stůl a u toho stolu židlička a na židličce Leve. Najednou se Leve otočil a mrštil nožem. Trefil se do vojáka po Zakčovi pravici. Zakča vyndal nůž z kapsy a mrštil po Leveovi. Trefil. Leve se zapotácel a padnul na zem.
"Výmněna názorů !" zachechtal se Obrim.
"Jo. Bohužel je nás o jednoho míň"
"Buď rád ,že netrefil tebe"
Už jen dva šli do "Hospody u Mě"
"Hospodský ! Nalejvej !"vykřikl Obrim
"Je po něm ?"
"Samozřejmě !"
"Tak to jo. Vyspíte se tu a já zatim řeknu rybáři aby vás převez. A kolik vás je ?"
"Sedm... vlastně šestadvacet vojáků na koních."
Tak se napili a na noc přespaly. Ráno jim hospodský řekl ,že můžou jít pro ty svý kamarády ,že rybář čeká. Za pět hodin byly už všichni rytíři na pobřeží města Monito Sky a nad nimi se tyčily Nekonečné hory...

A tak prošli městem a šli po cestě na vrchol hory. Ta cesta se nazývala "Cesta do nebe" tak šli  a šli a byla zim a mráz. A už byla tma tak zalezli do jeskyně. Zapálili tři ohně. A chystali se ke spánku. Však někdo musel hlídat. Vybrali dva rytíře a Zakčovi se nechtělo spát a tak hlídal taky (spíš se bál ,že ho něco ve spánku přepadne. Např. Obrim).
Takže hlídali a hlídali a spali a hlídali a někdy ve dvě hodiny v noci ,se z stínu vynořila postava. Chlupatá postava. Ano ,byl to Yetti. Yetti je na jihu Ruska tak proč by nemohl být i tady. Ohně se nebál a tak začal máchat rukama. Několik lidí tam dostalo tou tlapou a tak se do nich Yetti pustil. Zakča se vzbudil a začal řvát na všechny strany. Všichni se vzbudili a vytáhli meče. Po chvíli už ležel Yetti v kaluži krve.
Znova si pak lehli na zem a spali do ráno. Ráno Zakča spočítal mrtvé. Byli čtyři a mezi nimi bohužel i Obrim. Nu což ,nu nic. Vojáci je pohřbili před jeskynní. Šli dál. Za pár hodinek dorazily k mostu mezi dvěmi horami.
"No ,není moc bezpečny. Proto musíme projít rychle."poznamenal Zakča"Rychle ! Musíme rychle !"
Dva to nestihli.
"Jdeme !"
K večeru dorazili k městu na druhé straně hor. K městu Monito Land. V dálce se již rýsovala Demvolerova věž.
"Zítra vyrazíme !"

Usídlili se v hospůdce "Na Růžku". Ráno vyrazili. Cesta byla pohodlná ,po travičce. Po čase přišli k deltě kde se na jednom z ostrůvků tyčila vysoká temná věž. K ostrůvku vedl překvapivě kamenný most a betonová cesta.  Tak v klidu přešli a došli ke dveřím a zaťukal:
"Hej Demčo ! Dem si pro tvoji hlavu !"řekl drze Zakča
"Počkej. Hned ti odemknu !"ozvalo se kupodivu zevnitř
Dveře se otevřely a v nich se ukázal ,ale opravdu ošklivý skřet.
"Demvoler tě už čeká."
"Tak jo. Doveď nás k němu."
Prošli se věží až do nejvyšší části.
"Prosím."ukázal skřet na dveře.
"Dík. Tak kluci ,jdeme na."
A otevřeli dveře. Tam stál nad knihou Demvoler. Byl černý jak uhel a měl fialový hábit s oranžovými hvězdičkami a na zádech napsáno I must win.
"Nazdar kusi. Tak dem na tu bitku. Alespoň se potrénuju než zničim svět."řekl Demvoler.
"Dobře až na to že tě předem zabiju !"
"Si věříš hošane."
Potom mávnul rukou ze ,které vylítnuli blesky a zasáhly několik vojáků. Ostatní začali útočit. Demvoler je odrážel blesky. Zakča se držel vzadu. Poté zůstal jen on.
"Teď ty !"
A mrštil po Zakčovi blesk. On ho však odrazil mečem.
"Tak ty si nedáš říct"
Začaljich metat víc a víc. Však jeho meč byl rychlejší. Bohužel byl jeden blesk tak silný ,že Zakčovi vyrazil meč z ruky.
"Ha ha ha ha ha !"
Švihnul blesk ,ale Zakča mávnul rukama a zmizel. Blesk bouchnul do knihovny. Zakča totiž použil teleport ,který ho naučil Pesa. Dopadl na trávu u věže.
"To umím taky !"zakřičel Demvoler z okna"Hele"Teleportnul se k němu."Rozdáme si to na férovku ,ne ?"
"Dobře"
Oba se do sebe pustili. Byl to kickbox ,který jste určitě neviděli. Bitkařily dlouho. Potom popadl klacek a v boji s klackem byl lepší než Demvoler ,který navíc klacek neměl ,takže Demvolera doslova ubil. Po chvíli už byl Demvoler mrtvý. Poté ho pověsil na strom a šel zpátky do města. Opět šel do hospody. Po pár dnech dorazil do města Kceno se svou družinou.
"Šmarja ! Zakhyntosi ! Co tu děláš ?" otázal se ho Kceno
"Demvoler je mrtvý ,tak odpočívám."
"Nekecej"
"Se poď kouknout"
Tak šli. Došli až k věži kde na stromě visel Demvolerova mrtvola.
"Dobrý ,tak se můžem už vrátit."

Po týdnu dorazily zpět ke králi
"Pane"poklekl Zakhyntos"Úkol je splněn. Demvoler je mrtvý."
"Výborně. Zachránil si svět. Odměna je tvá."
A tak si Zakča dobře žil v hrádku avšak né moc dlouho. Nepřítel se blíží a pokusí se opět ovládnout Heck...