jeho tvář

tak tohle je diskuze na stul fora2000 ;o), ale dost dobry. Hawk.

hezká fotka.... jen nevím, co jsi VLASTNĚ chtěl říct nebo se zeptat...

Už jenom věřit někdy stačí.... a pak záleží na lidech...

větřim větřim člověčinu :) vždyť je to tak lidský něčemu věřit, tak proč ten údiv? ale pozor, tvář může bejt jenom maska :)

tohle nemá nic společného s mojí normální tvorbou. jen jsem dneska šel po ulici a nějací kluci se smáli takovým starým lidem co šli do kostela. tak jsem si říkal, že bych k tomuhle okamžiku mohl něco napsat a napadlo mě zrovna tohle. není nijak objevné. řekl bych spíš klišé, ale všechny básně nemůžou být perfektní. snažil jsem se pouze zachytit ten okamžik. nešlo mi o formu. páni to jsem se rozepsal ;c) ...

Tak tos napsal dobře... Každý musí něčemu věřit... záleží na tom, kdy na to přijde.. a čemu bude věřit... Stačí impuls a život se vyvrátí ze zajetých kolejí.... Nebo se vleze do kolejí nových... I když to je vlastně to samé, jen někdy to může člověk brát jinak...

sice jsi popsal úplně stejnou situaci, ale to co jsi řekl je pravda: - někdo se na to dívá tak, že najednou ztratil staré jistoty a neví co dál (to je to vyjetí ze starých kolejí) - ostatní vidí nové možnosti, nové začátky, novou budoucnost (a ti vjíždí do nových kolejí) právě jsme popsali myšlenku, podle které rozděluju lidi. =D

Inu... Tak jest A klišé? Víra není klišé... Amen---

amen