Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seO věcech pomíjivých...
19. 01. 2004
7
1
1742
Autor
Amposhka
Jsi obtisk mých rtů
na zamlženém okně.
Co ruka četla včera,
už ztrácí svůj tvar.
Odstíny tvého hlasu
svléká zima....
jako svléká podzimní stromy.
A obléká je do bílého.
Mně černou chystají...
1 názor
Trochu mě ruší grafické zpracování a na konci je hrubka (ne "mě", ale "mně"), ale jinak je to pěkné.
taková maličká tautologie.. mě to nic nedává, ale sračka to určitě není.....
Připadá mi to jako báseň nevidomé. Ruka, důraz na hlas, černá jako věčná temnota.......... promiň, asi je to myšleno jinak, ale občas se s těmito lidmi setkávám, a myslím, že kdyby byli básníky, měli by přesně takové asociace...........
Jinak pěkné
a písmákuj s námi, mě se tady taky moc líbí!!!!!!!!!!!!!
Jitinko, když tak přemýšlím nad tím, co jsi řekla, mrazí mě... já toziž pracuji v nadaci, která pomáhá nevidomým....
to zní drsně, takhle do hloubky odhalit autorku při prvním díle, teda něco z ní?----to je zvláštní, co?.... ale dost dobry...