Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seSpisovatelka
21. 01. 2004
3
0
2043
Autor
Meggie
Mám v duši
všechny pohledy všechny úsměvy všechny kroky
všech MÝCH lidí
cítím jejich dech
na zádech...
Mám v očích
všechny ruce všechny žíly všechny strachy
všech synů a dcer
a ten jejich hlas
je tu se mnou zas...
Mám v ruce
všechny jejich city jejich prsteny jejich lásky
všech mých dětí
jsou všechna jejich slova
se mnou znova...
.....
.....
.....
Vstávám od stolu.
Měla bych žít svůj vlastní život.
Dr_Mephisto
23. 01. 2004
Jo rytmus... hlavně známý pocity, ale někdy se vstává zatraceně těžko... *
poměrně překvapivá pointa (jejíž hodnota zastírá své slabší formální provedení, tj. samotná zní jako fráze), přijde mi zbytečné zvýrazňovat rýmy (a zvýraznění "mých") oddělováním veršů od náležitých strof a tři tečky na závěr, působivosti jsi mnohem lépe dosáhla překotným hromaděním slov ve druhých verších strof... :)
líbí se mi to