Blázinec

Cvaklo mi v lebce. Došlo tam ke zkratu. S Alenkou za zrcadlo uprch jsem lehce. Je ze mne blázen, zpět není návratu. Přes noc mi narostly další tři hlavy: Vincent van Gogh, Picasso a Dalí. Mám čtyři mozky a sedm uší, je ze mne učenec a navíc mi to sluší. Když žádná z hlav nezlobí, vyjdeme si na procházku. Za každého počasí Salvátor sebou bere si růžové slůně na provázku. Pablo se seznámil s černovlasou tanečnicí, a Vincent, ten v poli ulomil dvoumetrovou slunečnici. Já mezi nimi, docela ztracen, pochopil poprvé, že jsem vlastně blázen. Tenkráte však mi to ještě nevadilo: kolik zábavy s těmi malíři bylo! Až později přišla do našeho soužití rána: hlava Van Gogha tvář Dalího pokousala. Zavolali sanitku, odvezli nás pryč, zastrčili do blázince a zahodili klíč. Takto jsem přišel o hlavy moje. Vincente! Pablo! Salvátore!

---