Navečer

Navečer

Zlomila jsem cigaretu,

na stole se válí tabák,

křičím, přesto ticho je tu,

a já se bojím nebát..

nebát se skřeků,

co rozhání vítr v okně,

nebát se v tom strašném tichu,

od stolu rozejít se rovně..

trochu se mi motá hlava,

kouř se drží v pokoji,

po tmě v tichu chodím sama,

ostatní ve mně zmizeli..

došla jsem k posteli..

je na ní deka od krve,

v paměti mám asi mezery

a dnes poprvé..