Máte rádi sex ?

Máte rádi sex ?

RE = redaktor, jiné trojice velkých písmen jsou zkratkami jména intereviewiovaného.

Naši reportéři se na toto téma vyptávali různých celebrit i necelebrit. Jeden redaktor byl při svém vyptávání tak důsledný, že si u jedné krásné celebrity uhnal Lues cerebri.

Václav Klaus, prezident republiky:

„Ne, takhle se mě skutečně, ale skutečně nemůžete ptát. Na podobné laskominy jakožto prezident skutečně nemám, opravdu nemám čas. Mimoto je na zámku v Lánech touhle dobou děsná zima. Okna netěsní, táhne tam jako v České republice - ne, tohle prosím vymažte ! Chtěl jsem původně říci, že tam táhne jako v hladomorně. Musím se ptát meteorologů a astrologů, jaká bude předpověď počasí a zejména postavení hvězd, aby se mi to vůbec ....

    Mrzí mě, že teď máme v Lánech značné problémy z mykologického oboru - šíří se nám v zámku různé plísně povětšinou tropického původu. Tyto plísně nám znemožňují hygienický sexuální život v Lánech a proto zde k žádným stykům nedochází - musíme to dělat v prezidentské vile v Praze. Onu epidemii na zámek zanesl při svých cestách po světě můj předchůdce - ne, já ho opravdu, ale opravdu nemohu jmenovat, neodpovídá to diplomatickému protokolu, který ctím nade vše a znám jej lépe než Ivo Mathé.

    Jinak bych chtěl zdůraznit, že sex považuji za prostředek skutečně, ale skutečně výjimečný, který zásadně nehodlám zneužívat ke své osobní radosti nebo dokonce jako nějakou návykovou drogu.“

RE: „Vaše tvrzení o zcela výjimečném prostředku mi připomíná jeden projev, ve kterém jste něco podobného tvrdil o udělování milostí.“

KLA: „Jistě, však se také jedná o analogickou situaci, s tou specifikou, že před započetím sexuálního spojení udělím milost sám sobě. Naštěstí podle platných zákonů nemusí prezident udělování milostí protokolovat, úřadovat přitom a zejména takové záležitosti nechutně medializovat, jako to s oblibou činil můj předchůdce.“

RE: „Ale co vaše půvabná polomladá žena Livia, co ona vašemu překvapivě opatrnickému stanovisku k této závažné otázce říká, pane prezidente ?“

KLA: „Livia ? Ta zásadně neříká nic. Ona raději jedná. Jde vždycky rovnou na věc. To víte, byla léta členkou dozorčí rady společnosti...  ne, já vám skutečně, ale skutečně jméno té společnosti nemůžu prozradit, protože jsem ho mezitím zapomněl. Jinak mi ale paměť slouží znamenitě, musím to zaklepat... [klepe na dřevo]...  vstupte, prosím !“

Petra Buzková, ministryně školství:

„Provozuju to už léta a unavená z toho nikdy nebývám. Spíš příjemně osvěžená jako po ranní koupeli v moři na Kajmanských, pardon, na Kanárských ostrovech. Máme odhlučněné ložnice, takže slastné výkřiky nejsou naštěstí slyšet ven. Abych byla úplně přesná - nebyly slyšet do doby, než mi sem ten zatracenej mizera Gross pod záminkou výměny kabelu k mobilnímu telefonu nechal tajně nainstalovat odposlech. Zatím jsem ani jednu štěnici nenašla, tak ať si ten prasák poslechne, jak to doopravdy zní, když se člověk plně oddá nespoutatelným vášním.“

RE: „Tou štěnicí zřejmě myslíte současného ministra vnitra Stanislava Grosse.“

BUZ: „Vy máte ale nápady ! Štěnice je přece miniaturní odposlechový zařízení, který tak dobře známe ze stížností některejch paranoidních poslanců. Už to vlastně ani není tajný zařízení, vždyť se koukněte na nějakej kriminální thriller v televizi. Blbý je, že ty skutečně kvalitní štěnice se moc špatně hledají. V domě jsou snad tisíce možných úkrytů a jen v každé z mých devíti ložnic jich jsou stovky - to víte - vyspělý západní technologie už nám pěkně začínají otravovat život...“

RE: „Tady něco nehraje, vážená paní ministryně. Vy tedy velice dobře víte, co to je takzvaná štěnice a jak funguje. Přitom jste se nechala nachytat na tak průhlednou záminku, jako je výměna kabelu k mobilnímu telefonu. Přece žádný takový kabel neexistuje !“

BUZ: „Kdopak vám špitnul, že jsem se nechala nachytat ausgerechnet já ? To víte, měla jsem tu samozřejmě milence a ten zůstal v domě několik hodin sám. Já mám přece svý ministerský povinnosti, jenže ten chlap je úplný technický embryo - to on se dal na ten neexistující kabel nachytat. Já si svý milence vybírám podle jinejch kritérií než podle technickýho vzdělání - a ten chlapík svý kritérium opravdu měl. Tááákhle dlouhý !“  

[dělá posunek jako když se rybář chlubí v hospodě kapitální štikou, kterou nedávno ulovil v místním kačáku]

JUDr Stanislav Gross, ministr vnitra.

„Můžete mi sehnat Viagru, redaktore ?“

RE: „Copak - vy už máte problémy s erekcí ?“

GRO: „A taky s doktorama. Nechtěj mi Viagru předepisovat, prej mám moc vysokej tlak.“

RE: „No, já to taky beru, tak vám můžu dvě balení prodat. Jistě víte, že Viagru zdravotní pojišťovny nehradí.“

GRO: „Tak z ručky do ručky. Já vám ji zaplatím. Finanční problémy naštěstí nemám.“

RE: „A jak se vám daří sex s Viagrou ?“

GRO: „No postaví se mi to - zaplať pán Bůh. Jenže ani po Viagře nemůžu víc než jednou. Přitom moje žena může třeba šestkrát a vůbec se necítí unavená. Má dva milence a já jí to musím tolerovat, jinak by ode mě utekla. Bože, ta umí bejt divoká !“

RE: „Víte něco o jejích milencích ?“

GRO: „Sledujeme je, odposloucháváme, ale je nám to prd platný.“

RE: „Teď jsem vás nepochopil, pane ministře.“

GRO: „Žena povídá, že potřebuje do postele opravdový bejky a je jí jedno, jestli je z něčeho podezíráme nebo ne.“

RE: „A podezíráte je ?“

GRO: „Můžeme je obvinit jenom z cizoložství. Ale kdybychom je za to postavili před soud, žena by ode mě utekla. Takže jsem stejně v prdeli. A moje nervy taky.“

RE: „Při vašem postavení byste si přece mohl najít ženu, která by nebyla taková - ehm - nymfomanka.“

GRO: „To je právě kámen úrazu. Moje postavení. Moje funkce ve vládě a v sociální demokracii. Kdybych si našel méně náročnou ženu, byl bych v očích lidí impotent.“

RE: „Ale vy přece impotent nejste !“

GRO: „Jsem. Postaví se mi to jen po Viagře a ještě jen tak tak.“

[Ministr vnitra Stanislav Gross se usedavě rozplakal]

MUDr Marie Součková, ministryně zdravotnictví:

„Když se mají rodit děti, tak se to prostě dělat musí.“

RE: „A to je všechno ? Víc mně o svém vztahu k sexu neřeknete ?“

SOU: „Co bych měla ještě povídat ? Člověka druhý den všechno bolí, že se mu ani vstávat nechce. Jenže pokud chceme mít děti, tak se musíme přemoct.“

RE: „Takže váš poměr k sexu je jednoznačně negativní ?“

SOU: „To jsem neřekla, ale když manžel pořád otravuje, tak si k němu nakonec lehnu. A přitom je to všechno úplně na nic, protože dvě děti už máme. Zbytečná námaha, co vám mám víc povídat.“

RE: „A co orgasmus, vyvrcholení sexuálního spojení - to vás ani trochu neláká ?“

SOU: „Proč by mě to mělo lákat, když si o tom mohu přečíst řadu odborných knih a pojednání. Navíc je tato látka součástí studia na lékařské fakultě.“

RE: „O některých věcech však nestačí jenom číst nebo poslouchat přednášky. Člověk je musí sám prožít.“

SOU: „Myslíte, že opravdu musí ? Vy jste laik, zatímco já mám lékařské vzdělání a několikaletou praxi. A já tvrdím, že za určitých okolností žádné vyvrcholení nastat nemusí. U některých žen se prostě orgasmus při sexuálním styku vůbec nedostavuje. To je právě můj případ a není žádnou výjimkou. Není to vlastně ani nemoc, spíš bych řekla, že jen pouhá anomálie, která ženám nebrání otěhotnět. Než budete takové hloupé otázky dávat, tak si příslušnou literaturu přečtěte. O tomto problému je jí dostatek i v češtině.“

RE: „Můžete tedy nějak svůj poměr k sexu zhodnotit celkově ?“

SOU: „Jako matka jsem svou povinnost už splnila. Manžel má bohužel choutky pořád, ale já se do toho musím od začátku nutit. Už bych se dávno rozvedla, ale děti potřebují ke své výchově oba rodiče. Proto jsem rozhodnutá setrvat v manželství, dokud se mé děti neosamostatní.“

Miroslav Grebeníček, předseda KSČM:

„Naším krédem je takzvaný soudružský sex. Ze soudružských mileneckých vztahů mohou vzniknout komunistická manželství a v nich se budou rodit děti, které budou od nejútlejšího věku vedeni k té nejlepší existující ideologii. Jistě chápete, kterou ideologii mám na mysli.“

RE: „Já jsem se však neptal na program vaší strany, ale na váš poměr k sexu.“

GRE: „Soudružka Švorcová byla dřív v posteli báječná, ale stárne a je už mnoho let po přechodu. Děti už nemůže mít ani Božím zázrakem. I Mařka Kabrhelová byla zamlada pěkně divoká. Jsou zde však mladší, půvabnější a zejména perspektivnější soudružky, které se nám daří přesvědčit, aby pro naši stranu pracovaly profesionálně. Orientujeme se především na regiony s vysokou nezaměstnaností a tedy s oprávněně nespokojeným obyvatelstvem. Zakládáme tam naše vlastní zařízení, která jsou finančně dostupná i chudým lidem, jichž je v těchto regionech značný počet.“

RE (užasle): „Chcete tím snad naznačit, že KSČM má své vlastní veřejné domy ?“

GRE: „Proč bychom je neměli mít ? Nad prohnilými kapitalisty musíme zvítězit jakýmkoliv způsobem. Komunistické veřejné domy s cenami přístupnými lidem s nižšími příjmy, jsou velmi nadějným krokem, kterým můžeme v Poslanecké sněmovně dosáhnout většinu. Mohu s klidným svědomím říci, že naše veřejné domy nám získávají voliče.“

RE: „Používáte při financování vašich - ehm - vykřičených domů - kdysi vámi samými tolik propagovanou a přitom rozporuplnou účetnickou metodu zvanou chozrasčot ?“

GRE: „Samozřejmě, že se o finanční soběstačnost snažíme, ale uvědomte si, že naše soudružky ve veřejných domech pracují dobrovolně ve prospěch KSČM jako celku. Máme vysoké cíle a nehodláme se utápět v nějakém chozrasčotu, případně v jiných podezřelých účetních machinacích, obvyklých v nyní bohužel již převažujícím soukromém sektoru. Úřední šiml v našich řadách už dávno nemá co dělat.“

RE: „Obávám se, že vaše veřejné domy nemohou být rentabilní, pokud mají být přístupné i takzvaně nepříliš majetným. Ceny, které je v této zemi nutné za erotické služby platit, jsou lukrativní, což je všeobecně známo. I pro vaši stranu, i pro vaší stranou provozovaná erotická zařízení, platí ekonomické zákony, jejichž obecnou platnost snad nehodláte popírat. Zákon rentability je v tržní společnosti zákonem nejvyšším.“

GRE: „Máte pravdu jen částečně. My totiž používáme při financování stranických veřejných domů metody odpovídající jak době, tak i reálné ekonomické a sociální situaci. Například se snažíme vypisovat granty na podporu našich vlastních veřejných domů, jelikož pokles porodnosti, zcela zjevně způsobený extrémními pracovními nároky na lidi zaměstnané v přebujelém soukromém sektoru, samozřejmě ohrožuje i naši členskou základnu. Proto také je v komunisty řízených veřejných domech preferován nechráněný styk. Možná namítnete, že tím riskujeme rozšiřování AIDSu, ale není to pravda. HIV-virus v krvi se už dnes dá stanovit poměrně rychle a spolehlivě. My taková vyšetření v našich veřejných domech jako jediní v České republice skutečně provádíme. I na tato vyšetření získáváme peníze z grantů, protože smrtelnému onemocnění AIDS tím stavíme do cesty neproniknutelnou hráz. V našich veřejných domech lidské životy neriskujeme, my je naopak ve srovnání s veřejnými domy provozovanými soukromými vlastníky chráníme. Přitom jdeme odhodlaně vpřed za svým cílem. Veřejné domy, provozované KSČM, jsou nejbezpečnějšími v České republice ! Bohužel se to zatím všeobecně neví, protože nepovažujeme za moudré dělat těmto zařízením reklamu.“

RE: „Tvrdil jste, že ve vašich veřejných domech preferujete nechráněný styk. Jak se vyrovnáváte s rizikem případného otěhotnění vaší - ehm - pracovnice ?“

GRE: „Je zcela nemístné nazývat takovou událost rizikem, protože přesně tohle si přejeme. Tato země děti potřebuje. Co se týká finančního zajištění otěhotnělé soudružky a jejího dítěte, jsou zde pojišťovny, které si naštěstí vzájemně konkurují a nabízejí nám proto finančně výhodné pojistky, určené speciálně pro tyto situace. Navíc máme příslib od premiéra Špidly, že takto náhodně vzniklým rodinám bude poskytována mimořádná finanční podpora. Stát nám peníze dá, i když musí v jiných, často choulostivých situacích, stejnou částku odebrat.“

RE: „Uvědomujete si, že v době, kdy jste si veškerou moc ve státě uzurpovali vy, tak jste takzvané vykřičené domy označovali jako symboly morální degradace kapitalistické společnosti. Jak mi odpovíte na tohle ?“

GRE: „Že jsme využili zahraničních zkušeností, i když tentokrát nikoliv z Východu. Komunistickou stranou řízené veřejné domy jsou nadějnou cestou k opětovnému vítězství socializmu nad kapitalizmem, k čemuž nám dopomáhej Bůh Všemohoucí.“

RE: „Vy mě doslova šokujete. Dříve jste přece proti církvím urputně bojovali. Proč najednou takový nečekaný obrat ?“

GRE: „Některé souvislosti jsme pochopili nově. Víra v Boha s principy socializmu vlastně nekoliduje. Proč bychom si svými rozpory s věřícími zbytečně dělali nepřátele, když se z nich mávnutím kouzelného proutku mohou stát naši spojenci na cestě za znovunastolením socializmu. Všemohoucí je nyní naším spojencem.“

RE (zoufale): „Bůh uchovej !“

GRE (jásavě): „Až na věky, soudruhu !“

Olga Šábková, přebornice v aerobiku:

„Můj trenér Adonis je se mnou v tělesném kontaktu velmi často. Patří to přece k jeho povinnostem. Upozorňuje mě, které partie svého těla bych měla důkladněji trénovat a jak si přitom mám nejlépe počínat. Samozřejmě, že se odbornými dotyky často přesvědčuje, jak se mi trénink daří a zda už mám příslušné části řádně vyvinuté. Přiznávám, že někdy trvají Adonisovy dotyky mnohem déle, než je pro potřebné zjištění z čistě odborného hlediska nutné. V takovém případě cítím v těchto partiích příjemné napětí, což on vždycky neomylně vytuší. Ne - sexu s trenérem Adonisem se nebráním, protože i tohle je součást mého tréninku. Trenér se z průběhu našeho spojení dozví mnohem více, než z pouhého dotyku. Jistě mně rozumíte.“

RE: „Já osobně tomu rozumím tak, že svůj milenecký poměr s panem Adonisem záměrně prezentujete zkresleně. Skutečný stav zakrýváte záplavou odborné terminologie.“

SAB: „Jestli to doslova takhle napíšete, tak se sejdeme v soudní síni a vy v ní budete stranou žalovanou. Vezměte to laskavě na vědomí.“

RE: „Jako novinář jsem byl už před soudem víckrát a rozhodnutí soudu vždycky znělo, že jsem napsal pravdu. Vy snad máte ráda soudy ?“

SAB: „Já jsem většinou ráda, když mě filmují nebo fotografují. Jenže to musí být v přiléhavém cvičebním dresu v tělocvičně a ne u nějakého soudu. Tam bych si věru žádnou reklamu neudělala. Bohužel jsem vám toho při svých mimovolných vzpomínkách na ta slastná spojení dvou těl řekla o sobě příliš mnoho. Pane redaktore, prosím vás, zničte tu kazetu ! Nabízím vám za to buď peníze - anebo sama sebe.“

RE: „Pak není o čem přemýšlet - chci samozřejmě vás, Olgo ! Kdepak ten akt lásky provedeme ?“

SAB: „V mém domě to nepůjde ! Nechci přijít o Adonise, je totiž opravdu báječný, ale zároveň hrozně žárlivý - to víte - nechce o mě přijít a já se mu ani nedivím. V hotelu to taky nejde. Byla jsem už mnohokrát v televizi a tak jsem příliš známá. Bylo by to možné u vás v bytě ?“

RE: „Jistě. Ale snažte se dát mi všechno, co ve vašem vytrénovaném těle je, jinak tu kazetu nezničím.“

Tak se stalo, že jeden z redaktorů akvíroval tripla...