Ona břehy nezdolá

Ona břehy nezdolá-1997
Ta dívka je ze zlata
její pravda je na slovo vzatá
avšak víš ona břehy nezdolá
modré oči hledící
harfová víla sedící
ze všech polibků je první ten jeden

Ona vstoupí do Země
určitě ano
každičké ráno
ona mě naplňuje

Pod stromem leze šnek
pěkný kus to bych řek
někdy prostoupí naše myšlenky a zvolá:
„Celý svět je dobrý zezdola
ale uvnitř je prohnilý
a my nevíme, kdo se provinil“

Šneku jdi od naší dívky krásné
převeliké tuze jasné

Dívce té zkamení
rosa na levém rameni
usoudí, že příroda není mocná
v tyrkysu se potácí
když má zrovna po práci
dělá totiž do jedenácti večer

Ona jistojistě vstoupí do Země

Má drahá dívko
proč mě nechceš, když jsem dobrý
písničku tuto Ti rád zadrnkám
ty moje vílo
soustřeď se a zanech zloby
melodii Ti aspoň zabroukám

Ona je mi vším na světě
ona, žádná jiná
ona určitě břehy nezdolá

Jestliže uzříš někoho klečet na podlaze
netvrď mi, že je to Ježíš
vykupuješ svou pravdu dráž
co je komu po mé odvaze
slovíčko neříkej, že nevíš
jsou lidé, odejdou a zmizí, opustí Vás však snáz
Pláču po ní
pláču pro ni
přijď prosím dívko za mnou

Spolu půjdem do zemdlení
najdem to, co nikde není
čistou lásku v našich velkých činech
rozum ve stínech
skládej smutek do krabičky
odhoď růže od babičky
jsi snad stín anebo přízrak, ani se nedokážeš přiznat

A tak my dál v oleji kráčíme
své cesty k dívkám svým stáčíme
jsi válečník a jsi chudák
přepadá mě z Tebe nuda
Chameleón noci přišel o zrak
někdy mám ten pocit, jenom tak
kloužu skrz velká zrcadla
Šedá eminence mě dopadla
když strávíš noc s dívkou svou
neboj se požádat o druhou

---