Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte secapture
Autor
parchant
Ať blázní ten , kdo nehledá, když mysl v trní ukrývá
a listí - sen , květ v růžovém, třebaže hladí , cloní
Když z nahých věd strach zeje. vpřed ! vždyť budoucno tak voní.
Nešťasten všek je pak ten, co autority podrývá
Čas hledání už povstal v nás a budík , rozbit , netiká,
prchaící stojí , tulák masíruje nárt
noc se dnem se přeskakují , jako konec start
a tvorstvo , noci kralující , beze strachu naříká.
Hadr duše omšelý už neosychá – neprší
- vítr si s ním pohrává jak s kůží jezevčíka -
Mocný nářek k smíchu je, ten s ním však jenom smýká
a jazyk , místy prodřelý - niť kterou přeťal - ? netuší.
Stačí trochu tichý být, kdo poslouchá , ten neklesá.
Nech příbory zdřevěnět a nezavrhuj stravu
jsi pilot , který přistává , teď nesmíš ztratit hlavu
Kolik už lebek zbloudilých se skutálelo do lesa ?!
Totˇ planá čirá nádhera,jež dávno už dech netají
tak jako kapky deště , které masírují plech
- hbitě po svém hebkém bříšku stékají ze střech -
zatímco cosi náruživě k hledí třpytu šeptají.