Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

PRŮZKUMNÝ LET-2

06. 02. 2006
0
0
2452
Autor
fungus2

ČÁST DRUHÁ

Spitfire letěl vysoko na obloze už hluboko nad územím okupované Francie. Seržant Johny Nittel byl zrakem ve střehu. Každou chvíli nakláněl letoun do strany, přičemž očima propátrával vzdušný prostor a také jestli letí správným směrem. Jeho největší starostí byl kondenzační pruh, který se v tak velké výšce, jak letěl zákonitě tvořil. Proto se každou chvíli zadíval do malých zrcadel na překrytu kabiny. V nich se mu naskytl pohled na bílé kondenzační čáry, které se jasně rýsovaly na obloze. A to mohlo kdykoliv přilákat německé stíhače, což bylo nebezpečné, protože letěl ve výšce, do niž nepřátelské stíhačky mohly vystoupat.

„Ach jo. Proč někdo něco nevymyslí proti tvoření se těch kondenzačních čar,“ pomyslel si a odtáhl řadící páku od sebe. Tím Spitfire přešel do klesání. Vněm setrval jen do té chvíle, než se kondenzační pruh ztratil. Přitom opět bedlivě pozoroval oblohu kolem sebe. Slétnutím níže sice lépe viděl na krajinu pod sebou, ale zvětšilo se i riziko případného napadení.

  Jeho pozornost na okamžik upoutalo něco dole v krajině. Vypadalo to jako letiště. Hned mu zatrnulo. Letmý pohled do zrcátek mu napověděl, že se za ním opět tvoří kondenzační stopa. Slétnout níže by bylo už moc riskantní a tak začal stoupat. Přitom pootočil hlavou a jeho zraku neunikla černá čárka přibližně v prostoru, kde se rozplývaly kondenzační páry.

„Zatraceně. To bude stíhač!“ blesklo mu hlavou a pokračoval ve stoupání. Bílé pruhy za letounem mizely, ale onu zlověstnou čárku stále viděl. Ještě chvíli stoupal a pak vyrovnal let.

„Krucinál! Je pořád za mnou!“ pomyslel si. A když už začal k sobě přitahovat řídící páku, tak náhle zjistil, že to, co ho vyděsilo je smítko zvnitřku skla kabiny.

„Sakra. Tak já se snažil uniknout smítku!“ řekl si pobaveně, ale rychle se zase soustředil na let.

  Čas ubíhal. Stále nakláněl Spitfira do stran a buď stoupal nebo klesal. A po jednom klesání jeho zraku neunikly náhle dvě tečky, které se objevily v prostoru, kde se rozplývaly kondenzační pruhy.

„Tak to už nebudou smítka,“ pomyslel si a uvědomil si že dva němečtí stíhači jednu část jeho kondenzační stopy zahlédli. Také mu došlo, že nepřátelská letadla jsou o něco výše, než on. A to byla nevýhoda. Když mu tohle v několika málo vteřinách došlo, tak již letěl rovně. Starostlivě se zahleděl do zrcátek. Netrvalo to dlouho a začal se tvořit kondenzační pruh. Za chvíli se táhla dlouhá bílá stopa vzduchem. Že neunikne pozornosti německých stíhačům to věděl. Zrakem opět našel ony dvě tečky a přitom lehce počal přitahovat řadící páku k sobě. Letoun přešel do mírného stoupání. Ještě několik desítek vteřin schválně za sebou nechával bílou stopu. Ale pak využil toho, že Spitfire je i ve velkých výškách obratný a po zvýšení rychlosti začal rychle stoupat. Počítal s tím, že němečtí stíhači slétnou ke kondenzačnímu pruhu, který budou poté sledovat. A to oni přesně udělali.

  Na výškoměru rychle naskakovala čísla. Odechl si poté, když dosáhl výše, do které za ním německá letadla nemohla. Poté vyrovnal let a opět se letounem vytvořila bílá stopa, kterou nepřátelští stíhači též spatřili, ale zhola nic nemohli dělat.

„Ha, ha. To jsem vás převezl!“ radoval se a v duchu si představil obličeje německých letců, na kterých určitě úsměv chyběl.

  Let pokračoval dále k německým hranicím. Za nějaký čas je přelétl za už maximální soustředěnosti. Oblačnosti začínalo přibývat a to mu začalo dělat velké starosti, protože v oblasti, kde měl provést fotografický průzkum by musel slétnout pod mraky. A to sebou neslo velké riziko.

                                  KONEC DRUHÉ ČÁSTI

 

 

 


Induan
07. 02. 2006
Dát tip
Teď jsem si to přečetl znovu a stačilo by tam podle mě opravit jen pár nevhodnejch slov ve větách, trochu něco udělat s opakováním se (když pořád mluvíš o pruhu, chce to nějakou obměnu) a celkově líp vybrat některý výrazy a bude to ok.

Induan
06. 02. 2006
Dát tip
Ahoj. Koukám, že tyhle věci pořád píšeš stejně. Hele ty Tvoje povídky a čtení na pokračování by mohli být moc dobrý, ale pokud nejsou dokonalý, je to při jejich rozsahu strašný plýtvání časem. Kvantita nemůže nahradit kvalitu. Už musíš být strašně vypsanej a přesto pořád Tvoje věcičky maj stejný chybičky. Soustředíš se příliš na technický detaily i s jejich perfektním popisem, ale ten popis Tě usvědčuje z takovýho - promiň mi to, ale musím to říct, protože by Ti to mohlo pomoct, když s tím něco uděláš - amatérství. Promiň, ale podle mě píšeš technický popisy stejným jazykem jako Čapek Dášenku, kdyby do ní sem tam vložil terminus technicus. Jestli chceš, aby z Tvých díleček byla díla, řeknu Ti otevřeně, že musíš začít mlžit, protože jinak Tě prostě čtenář snadno usvědčí z absurdnosti, která není ani vtipná, ani zajímavá. Píšeš pro dospělí jazykem, kterým se píše pro děti. A já vím, že Ty to dokážeš změnit, protože Tě čtu už docela dlouho a vidím co v Tobě je. Zbav se toho zlozvyku psát technický věci do detailu, protože jedině tak můžeš bejt nadčasovej a přestaň používat takový ty skoro zdrobněliny a legrační slova, protože pak Tvoje knížky budou mnohem lepší. Hlavně s by to chtělo proložit je jemným situačním humorem plným ironie a ne tím o co se snažíš, co vypadá jako jakási parodie, která je v téhle podobě tak trochu absurdní (mluvím o dalších Tvých povídkách), ale ne tím správným způsobem, aby byla opravdu vtipná nebo zábavná. Chybí Ti jen pár triků na čtenáře a bude to skvělí, věř mi. Sorry, že Ti pořád do toho kecám, ale tak to cítím. Třeba jsou to nesmysly a třeba ne a pomůže Ti to na vrchol. To se nikdy říct tak předem nedá. Nevím, jestli o tyhle moje kritiky stojíš. Jestli ne, dej mi to vědět, já Ti ty věci nechci pomlouvat a chci Ti jen pomoct svým názorem, ale třeba vůbec nepíšeš proto, aby jsi byl nejlepší, třeba Ti to tak prostě vyhovuje a v takovým případě promiň, že to tak prožívám a budu už mlčet.

fungus2
06. 02. 2006
Dát tip
Pravdu máš. Dokonale však psát nikdy nebudu. A amatérem v psaní budu napořád. Žádné ambice v psaní nemám, tudíž na pomyslný povídkářský Olymp se drápat nebudu. Spíše si dokáži představit, že bych mohl tady, či jinde fungovat jako námětář pro jiné povídkáře. Určitě je dost autorů, kteří mají nato má dílka přiblížit k dokonalosti a mohli by mít úspěch. Já mám spoustu nápadu na náměty k povídkám, či k povídkovým seriálkům, které se prostě pokusím časem realizovat. Kdo ví. Třeba někdy v budoucnu budu někoho, kdo má opravdu talent inspirovat k napsání knížky a tak podobně.

Induan
06. 02. 2006
Dát tip
Cha, teď jsi mě dostal! :) Přesně takhle já zase pro změnu programuju :) Mám nápad, tak ho naznačím, ale nedotáhnu k dokonalosti a čekám, že to časem udělá někdo za mě! Ale upřímně řečeno je to jen škoda času, protože je velmi pravděpodobné, že se to nikdy nestane a kdybych jen polovinu toho času co věnuju novejm věcem věnoval dokončení těch starejch, myslím, že bych vzniklo něco opravdovího. A víš co? V poslední době to zkouším a jde to! A jestli Ti můžu poradit, totéž radím Tobě. Věnuj polovinu času co věnuješ novejm věcem vyšperkování těch starejch a uvidíš, že do roka vydáš skvělou knížku, jak si při svojí píli zasloužíš. Já vím, je to nuda, číst po sobě věci a opravovat je, ale jen tak to má smysl, jinak je to jen čas vyhozenej z okna, protože dělat věci na půl nemá zdaleka takovej smysl. Věř mi, vím o čem mluvím, jak říkám, mám stejnej problém v jinejch oblastech. Dal bych nevím co za to, abych měl tu trpělivost psát tak dlouhý věci jako Ty a když už ji máš, prosím nevyhazuj ji z okna, Ty na to máš, aby jsi psal dokonalý věci, jen prostě chtít! Jen málokdo píše všechno načisto hned na poprvé. Spousta lidí předělává, vylepšuje a vyšperkovává až je to perfektní a teprve potom přichází ta odměna v podobě toho, že se člověk na tu věc podívá a řekne si: ještě pořád to není perfektní, ale takhle už to stačí, právě jsem to dokončil a k něčemu to je. A vůbec se teď za to nemusím stydět, protože už jsem pro to udělal maximum a tím pádem už nejsem amatér ale profík! :)

Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru