?

Jednou jsem přemýšlela nad tím, kdo vlastně jsme... přišla jsem na to, že i kdybych dělala cokoliv, nikdy to nebudu vědět úplně...

Děsíš se deště

Děsíš se svítání

A pořád, ještě

Jsou vločky na stráni

 

Jsi prázdná k zulíbání

A křehká na poušti

Jsi tisícerem příliš hříšných snění

A vodou, co odpouští

 

Jsi jako lampa,

Co dohořela

Prázdná a bez síly

Jsi marnotratná včela

 

Jsi s víčky ztěžklými

A s ústy pro otázky

Jsi řeka bez víry

S řečištěm pod oblázky

 

Jsi němým stromem

Trochou soli

Sklenicí s vínem

Jsi mákem v žitném poli

 

Jsi smrtí pokořena

Máčíš si vlasy v šálku od kávy

Jsi duše rozbočená

Jsi vosa v lahvi od šťávy

 

Jsi poslední tečkou za větou

V pláči a v naříkání

Jsi modlitbou před bitvou

Jsi něžné

              Odříkání…

---