Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seNávštěva
04. 02. 2004
2
0
1638
Autor
teqrilla
Mám strach z lidí. Mám strach ze všeho nového. Mám strach z nových lidí v mém domě. Mám strach.
Chystám se na ten hříšný čin,
své tělo tluču do modřin,
odpusťte mi mých hříšných vin!
Konečně pouštím k sobě plyn.
Teď na zemi, v mém pokoji,
v mém ráji já už nestojím.
S krví se ráda spokojím,
jako chléb tepnu rozkrojím.
Konečně krve je tu dosti,
konečně vybiju si zlosti.
Bude moc krve? Zlámu si kosti.
To všechno proto, že dnes k nám přijdou hosti!
Z lidí mám teda taky někdy strach, ale naštěstí to nikdy nebylo tak hrozný, abych si kvůli nim lámal kosti. Jinak je to teda pěkně morbidní.
tak co to byla asi za navsteva, ze jsi se tak rozohnila...a to rozohneni je tak neskryte-otevrene-ciste, ze tipuji..?.-))t*
Strach nas drzi v jednom kole. To se pak nemuzes rozvijet a naplnovat svuj osud. Musime se o naucit zbavit se ho kousek po kousku, a posunovat se dal...:-). Drzim palce..:-)
Mam pocit, ze mas dneska moc smutnou naladu....tak at u tebe nezustane dlouho..:-)
Takové nálady mívám poslední dobou hodně často, ale až dnes jsem se rozhodla ukázat je okolí. Napsané to není zrovna nejlíp, ale mně strašně pomohlo, že jsem to dokázala ukázat lidem. Také jsi mi strašně moc pomohla ty, to se mi nestává často, hned tři smajlíci v jedné kritice:-) a palce mi nedrž moc dlouho, aby ti to nebránilo v osaní. Píšeš úžasně. Na Babičku nezapomenu. Díky za všechno.