Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seKdyž z bludičky je hvězda
14. 02. 2004
13
6
5474
Autor
Robinia
Odvážíme noc na Velkém Voze.
Měsíc ještě paprskem dotýká se snů.
Jsme osamělí poustevníci,
dva tuláci po hvězdách,
snílci rozlétaní,
připíjíme z prázdných číší
na štěstí, na sny, na zdraví,
šťastní po probdělé noci...
Měsíční paprsek poznání :
"sny se stejně nevyplní..."
Podívej však,
jak málo stačí
projít snivou nocí k milování.
Kdosi nám osedlal
svět snů mimo čas,
z bludičky byla hvězda...
6 názorů
Samota je krásná,
když jsou na ni dva,
milování krásna
si šťastně užívá!
Velký vůz noc když odváží,
malý vůz nový den
v záplavě růží přiváží
a tiše prchá sen!
Po noci plné Něhy teď
se ukryj v náruč mou,
dvě srdce píseň Lásky hned
si tiše notujou...
Děkuju moc, já vím, že básničky by se neměly vysvětlovat, ale přece jen to zkusím ;-)
Tahle totiž vznikla z jednoho prázdného pocitu bludičky, tápající odnikud nikam. A pak přišel jeden človíček, jen tak vlastně prošel kolem, ale za tu chvilku z blikající skomíravé bludičky dokázal udělat hvězdu, která má svoje pevné místo na nebi a jen tak nezhasne. Možná proto to náhlé bum ;-)
Nádherná lyrika..!***
Jen ten konec - chápu, že je v něm pointa, ale když to člověk čte, tak pěkně mu to plyne před očima a najednou bum: Z blludičky byla hvězda... Připadá mi to tam moc náhlý, ale nevadí,protože celkově je to jinak moc dobrý!