Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seZ omylu chci pravidlo
12. 02. 2004
15
0
4242
Autor
rabako
Ve spěchu
rozřízla jsem
místo chleba
stůl zaplnil se
Nechtíc
Kmínem bodám
rýhu a drobky –
možná její slzy
sfouknu na židli.
Ve spěchu
rozřízla jsem místo
Najednou ses mohl posadit
i v malém pokoji
Našedlý strop
mlsá barvu tmy
A já brousím
sklíčka vteřin
do tvarů drahokamů
von_Tikowitz
17. 02. 2004
se mi to líbí, jenže tomu nerozumím
ale chtěl bych
jenže málokterý autor se obtěžuje s nějakou vysvětlivkou
myslím, že všichni to řekli za mě... (taky Tě mám v oblíbených) .c))
7,5/10T
Rabako, Tvoje tiché a něžné verše mě vždycky tolik zasahují - tou naléhavostí detailu, vůní (v tomto případě kmínu) a úžasnou člověčinou... moc se mi líbí.
prosimtě napiš něco pořádnýho, aby to Bacila zasáhlo už definitivně, aby byl od něj pokoj... :-)))))))
Nééé :-) Báfniška je pjekná, papouška pohladila po péříškách! :-)
Téééééda papouchu :-))))) já vím, že jsem byl tentokrát příliš sentimentální, ale fakt se mi to hrozně líbilo...
tvé básně boří ledy.
jsou to závěje plné kmínového štěstí ;c))))
samozřejmě opět (t)
něžná, milá, voňavá, obrazná, pocitová, krásně lyrická.........
.........přívalstky patří tvému dílku. (a Tipík hlavně za závěr..)
až jsem dostala chuť na chleba, škoda, že jej nesmím :-(