Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte sena brehu
09. 02. 2004
4
0
2143
Autor
Hermann
NA BREHU
Stojím na brehu a daľej už ísť sa nedá
Tráva ku mne šeptá s vetrom rieky spojená
Ako zlatý vlas, čnieš sa v dlani proroka
Ty zhmotnená mozaika šťastia a snov mojich záruka
Stojím na brehu ako na pokraji sveta
Koncertom kamienkov šumiacich voda zakvitá
Hrám na harfu veterných vĺn
Vďaka sebe, pre iných som jej struny napnul
Stojím na brehu a pozorujem seba
Ako divadlo tohto času ma do sietí spletá
Krájam vedomie na diely zabudnuté
A kŕmim nimi tie biele riečne labute
Připomíná mi to
Na břehu řeky Svratky kvete rozrazil,
na břehu řeky Svratky roste nízká tráva.
Rád chodil jsem tam kdysi, koupal se a snil.
Na břehu řeky Svratky kvete rozrazil
a voda tu je těžká, chladná, kalná, tmavá.
Robina- Aj mne to niečo pripomína, ale neviem, čo je to presne? Odkiaľ to je, prosím??? A Dakujem Ti!!! hermann
Našla som - a zisťujem, že si ju už nepamatám dobre. Takže takto to je správne:
Vítězslav Nezval
Na břehu Svratky
Na břehu řeky Svratky kvete rozrazil
na břehu řeky Svratky roste nízká tráva
rád chodil jsem tam denně, koupal se a snil,
na břehu řeky Svratky kvete rozrazil
a voda je tu těžká, chladná, kalná, tmavá.
I za slunného léta je zde zvláštní stín
jak v starém obraze, jenž u nás doma visí,
proč cítil jsem to vonět kopr, česnek, kmín,
i za slunného léta je zde zvláštní stín
jak v jedné zahradě, kam chodíval jsem kdysi.
Jsou možná hezčí řeky, mají větší třpyt
než tento teskný břeh, než temná řeka Svratka,
a přece musil jsem zde každodenně žít,
jsou možná hezčí řeky, mají větší třpyt,
však nechodila k jejich břehům moje matka.
Jsou možná země, kde je voda modravá
a nebe modravé a hory modravější,
a přec mou zemí navždy bude Morava,
jsou možná země, kde je voda modravá,
a přec mi nejsou drahé jak ta země zdejší.
Jsou možná mnohem nádhernější hřbitovy,
je Vyšehrad, ten zlatý klenot v srdci Prahy-
a přec mě nejvíc dojímá ten žulový,
jsou možná mnohem nádhernější hřbitovy
a přec ten nad Brnem je nadevše mi drahý.
Na břehu řeky Svratky kvete rozrazil
a v lětě tyčí se tu kukuřičná zrna.
Ó, kéž bych, matko, s tebou dodneška tu žil,
na břehu řeky Svratky kvete rozrazil,
Kéž žil bych s tebou, matko, dodnes ve zdech Brna.
Stojím na brehu ako na pokraji sveta
Koncertom kamienkov šumiacích voda zakvitá
Hrám na harfu veterných vln
Překrásně napsané a velký TIP
Pohladilo mě to na duši, moc pěkné...Nám tady protéká řeka Chrudimka, občas v parku s nejmladším synkem krmíme labutě, ale většinou spíš kačeny. TIP