Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seTakhle ne!
16. 02. 2004
2
0
2153
Autor
totální_mrzout
Je večer
Prolévám první slzy zármutku
Naposledy pláču pro svou přítelkyni
Poslední slza smáčí polštář
Už nejsem MY teď jsem JÁ
A jako fénix vstanu z popela našeho vztahu
Abych
mohl žít další z mnoha životůM
ožná lepší možná horšíAle
už nikdy ne stejný
Správný muž se nemá bát
Budoucnosti ani minulosti
Ale já se bojím
Bojím se toho co bude
Už nechci být MY
Chci být JÁ a TY.
K
dyž už to má skončit tak ne takhleBojím
se že už nikdy neuslyším tvůj hlasKterý mi mnohokrát pomohl
A
taky ublížil
Ukládám její knížečku na dno přihrádky
Všechny city schovám hluboko v srdci
Dokud papír unese váhu inkoustu
Dokud
mé srdce bude bubnovat serenádu stahů a uvolnění.
Do té doby budou v
bezpečíSmím si nechat aspo
ň kousek tvého srdce?Smím z tvé
paměti sfouknout prach hořkosti?Nechci
aby pro tebe bylo šest ročních obdobíJen
ztrátou času
Snad
se ti nebude zdát příliš smělé pokud se zeptám:Nechceš
to se mnou ještě zkusit?Dej mi šanci! V
ždyť chci být jen tvýmKamarádem.
totální_mrzout
19. 04. 2004
Upřímně - žádné objevné formulace, hodně zažité téma. Ale trefuje se do srdce. A verš "Smím si nechat aspoň kousek tvého srdce?" je nádherný... Ano, bolí to.
nevím jestli to znáš, ale někde jsem četla:Přijmout to, co přichází.A vědět, že at' je to cokoli, nebude to trvat věčně.
Umět se smířit s bolestí.
Dílko, krásně smutné....*t
totální_mrzout
16. 02. 2004
The same old song ... důvěrně známé ... přesto stále citlivé. Chce se mi při tom výt ... haůůůůůůůů.