Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seMlč
12. 08. 2000
3
0
3892
Autor
Sadaf
Neříkej už nic,
nech si svá slova pro jiné
stejně tě láska šílená
stejně tě láska nemine.
Neříkej už nic
nech si ta slova pro sebe
stejně tě láska šílená
povznese výš, až do nebe.
Neříkej už nic
nech si svá slova pro mě jen
stejně tě láska šílená
vrátí zas na pevnou zem.
Neříkej už nic
láska užstejně přetekla
a malý krůček je to jen
z nebe - a rovnou do pekla.
Smutná_duše
03. 03. 2005
Jo má to super závěr.......poslední verš je taková folie, díky které tu básneň hned vidím z jiného a mnohem lepšího světla!
Viz Lee.
Jinak 3 sloku bych dal asi jako první vzhledem k tomu pro koho si má nechat ty slova.
Poslední sloku bych buď nezahajoval opakováním, protože je to pinta, nebo ho dotáhl do konce aby to bylo ve stejném stylu jako předchozí
Za myšlenku pochvala:-)Lyrika je též dobrá, rozesmutnilo mě to a to je dobře :-) /i když to zní divně, ale tohle téma má smutnit ne?/
Díky, ale popravdě, trochu jsem Tě teď nepochopil...nebo ty mě...
Někdy se domluvíme a probereme to ústně, tady je málo prostoru a hlavně chybí přednes.
No dle mě by bylo logické abys žádal aby si ty slova nechala prvně pro tebe pak pro sebe (naštván na ní)a nakonec pro jiné (už s ní nic nechceš mít)