Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Nevejdeš

22. 02. 2004

2949

Autor

Petula

Nevejdeš

Vyndávám ze škatulky

tvé fotky

a fotky kytek,

které jsi mi dala

Tvůj úsměv

Tvou vůni

Tvůj hlas

Tvou pleť

(Zas chutná po rybízu

a cigaretách…)

A oblá ramena,

mateřsky krásná

A také těžká prsa,

co v rukou kvetou

jako růže!

Růžově temné rty

A oči,

hnědě jaspisové…

Kéž by dnes viděly,

že škatulka je ti zas malá

Zpátky se…

Nevejdeš.

1 názor

Bix

04. 03. 2004

Dát tip

Áno. Niekedy je čas vykročiť zo spomienok. Neudržiavať bolesť. Premeniť ju v niečo nové...

gabio

24. 02. 2004

Dát tip

jo!!!! opravdu moc pěkné. mohu tip?

:-( Ne-e. Jak je to nerýmované, tak se v tom (ne)úspěšně ztrácím. "Růžově temné rty." ...? Co takhle : Temně růžové... Asi tomu nerozumím.... A to písmo - šedivé, skoro neviditelné...kéž by značilo blednutí vzpomínek. Obrušování - i přes to bolí, co z toho leze.