Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte sePříliš světlá
Autor
Jokaste
“No to snad nemyslíš vážně!”
Koutkem oka zaregistruju známou siluetu ve dveřích, ale ani omylem mě nenapadne odvrátit pohled od rozdělané práce. Lehce poodstoupím. Ta obloha je moc světlá…
“Tak já se snažím, všechno ti vyběhám, zařídím, dělám všechno možné a ty? Místo vděčnosti a…a tak podobně zase dřepíš před tím podělaným stojanem!”
Nevzrušeně přidám trochu indigové a teprve až celkový odstín projde mou kritikou, začnu brát osobu ve dveřích v potaz.
“Chtěla jsi něco?”
“Ty…” nenachází slov.
“Ano?”
Pohledem se vrátím k obrazu a po chvíli přemýšlení přidám trochu okrové. To už je vážně asi moc. Matka dvěma kroky přiskočí ke stojanu, strhne ještě vlhké plátno a systematicky jej začne ničit nůžkami ledabyle odloženými na kraji stolu.
“Tak, tady m
áš tu svou budoucnost!” zaječí a práskne dveřma.Pomalu sesbírám kousky zapadajícího slunce a vyhodím je do koše. Ta obloha byla přece jen světlá…
Ona matka nikdy nerozuměla umění.