Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seTři lyrické básně - II
Autor
Abur
L Á S K A
Láska je souznění duší
Dar nebes
Pekla prokletí
Drobounká skica malovaná tuší
A vzácný obraz vzápětí
Láskou se váží i měří
Nasytí
Žízní udolá
Nechává bušit do zamčených dveří
A jindy - sama zavolá
Láska ta uklidní vzruší
Někdy jak blesk žitím proletí
Láska je souznění duší
Dar nebes
Pekla prokletí
S V A T B A
Slečno nevěsto, táži se vás,
a také vás se táži, pane ženichu...
Dvakráte ano, vyslovené potichu
v slavnostním obřadu krás.
Dva zlaté prstýnky,
víno v obřích číších,
polibek s trémou, ústa pod závojem.
Za zvuků houslí pláčou maminky
gratulanti jdou rojem.
Fotograf,
auta s běloskvoucí stuhou,
snítečky myrty na klopách.
Svatební přípitek ze sklínek s duhou:
Buďte si stále na dosah!
Vonící postel, čerstvě povlečená
a žádostivá přijmout manžele.
Už jsi můj muž.
Už jsi moje žena.
Chci hřát tvé tělo na těle.
O D L O U Č E N Í
Píšu Ti, drahá, z konce světa,
kolem jen les a pole je.
Jak se mám, nejlíp prozradí Ti věta:
Proklínám vlak a koleje.
Stýská se mi a vadnu touhou.
Krev do žil kdo mi doleje?
V Tvém objetí být aspoň chvilku pouhou...
Proklínám vlak a koleje.
Lásko, já nesním? Přijela jsi?
Zbavuji dlaně oleje.
Tisknu Tě, líbám, čechrám vlasy.
Zbožňuji vlak a koleje.