Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seDospívání
26. 02. 2004
4
0
1559
Autor
Bakchus
Někdy je nám příliš do zpěvu –
lovcům přeludných stínů
Z jediného doušku
bychom rádi
napojili
srdce
Lidem lze zazlívat
i jejich smutek –
možná je klame,
třeba jen dospíváme –
miliony let –
tělo si přitom může práchnivět
a duše lenivá se nechává plést
ve střídě tvarů, závratných gest
Jednou však popatří do tváře Boha,
jež se pak za lidskou
s úšklebkem schová
:-))
v spirálách přežití
v lesích síly
my sami jsme si
bohy vytvořili
teď už jich
nemáme dost ?
Vesmírní
Prozřetelnost
t*
Mám pouze malou výhradu ke slovíčku popatří o němž nevím, co si o něm mám myslet. Jinak skvělé, i když nejsem zrovna přítel těchto literárních forem.
Dneska jako kdyby neměla konec... možná proto, že dospíváme milóny let a přitom trpíme ztrátou paměti okamžiku..?
PetrB: popatří - pohledí...
lovci přeludných stínů ... výstižné prirovnanie a to tam nie je jediné ***