Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seEthel
Autor
halivera
Dneska je to druhý den co předstírá svoji nemoc. Pravou, léčenou. Dokonce si nechala držet palec.
Má za sebou vstupní ústní datlování přetázajících se nejen kolonek. "Jméno, vaše jméno, jméno... no však víte, komu bychom kdyžtak... Bude vás přece někdo chodit navštěvovat? Aha. Tak koho tam mám uvést? Jakže se to píše? Dobře, tak to vyplňte a nezapomeňte se všude podepsat."
Několika nečitelnými "Fa´" stvrdila možná i to, že po chodbách se bude vláčet zásadně podél zdi nebo v doprovodu ošetřujícího personálu.
Následné hledání všemožných hlavně správných dveří v zájmu daných vyšetření bylo v jejím podání něco na způsob orientačního běhu, který je u ní sportem dosud nepochopeným.
Čtvrtý den. Nadechnout se. Počítat. Pomalu do tří stačí. Už se veze.
Sedmý den. Vstoupí do vašich prostor, cena dle dohody.
Osmý den. Odkud jen tyhle něžné ruce zná?! V hlavě má ty jemné pohyby, postupně se jí vtělují do přítomnosti. Snaží se otevřít oči. Nedaří se jí to. Celé si to opatrně ukládá, vysoko na poličku, kam nejde dosáhnout.
Dvanáctý den. Měla by sama začít jíst. Ne! Prosí. Nechte jí tu skvělou sondu! Jsou neúprosní. Zvrací. V chřípý nosu, odkud jí už předtím vyndali podpůrný kyslík a teď ještě sprostě ukradli pohodlný přísun jídla, se jí usadil nakyslý pach.
Třináctý den. Zakousla se do neklidého vzduchu.
Šestnáctý den. ... rozmixované, prosí.
Sedmnáctý den. Mohla si říct, že potřebuje na záchod. Mohli jí říct, že jí odcévkovali.
Osmnáctý den. Zbavili ji tedy další hadičky. Už jich moc nezbývá. Na záchod se po chodbě plouží zásadně prostředkem. S ošetřovatelkou.
Dvacátý první den. Ráno je hladové nedělní prázdnotou.
Čtvrtý týden. Sedí. Když neleží. Když nejde. Když to nejde.
Dvacátý pátý den. Blíží se poledne a není si jistá, zda času užívá správně.
Dvacátý šestý den. Radí se s tichem.
Dvacátý devátý den. Vzdává to, balí pytle pod očima.
Třicátý den. Nikdo jí nezalil kytky ani neutřel prach.
1 milion tiků a 1 milion ťaků. Rozdíl mezi časem prožitým, časem minulým a časem zabitým a taky časem odebraným a časem vypůjčeným a nikdy nevráceným. A časem sprostě ukradeným.