Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte se:: Blodfire Dwarf ::
29. 02. 2004
0
0
980
Autor
sobec
tohle jsem psal, když jsem byl mladší hehe
Zhluboka se nadechl a pevně sevřel svoji kamenou sekeru, která už na první pohled naháněla smrtelný strach. Ztěžka zvedl svou obří tlapu. Udělal první krok, za ním následovaly další. Šel pomalu, nikam nespěchal. Procházel temnou svatyní, míjel sloup za sloupem. Brodil se zvláštní, jakoby prokletou přízemní mlhou, která zakrývala zbytky mrtvých těl. Zlehka se blížil ke kuželu slunečního světla vycházejícího z brány do svatyně. Paprsky krájely vzduch a rozplývaly se v bledé mlze. Za chvíli mu už štiplavé světlo ozařovalo kamennou kůži.
Zář slunce byla příliš ostrá, přimhouřil oči. Naslouchal. Ze svatyně k němu slabě doléhal řev umírajících. Před bránou však slyšel zpěv ptáků a šumění nedalekého lesa. Otevřel oči a vydal se na svou poslední pouť, stala se jí cesta přes krátké pláně.
Zastavil se několik sáhů před začínajícím hvozdem. Ze stromů, o kterých by si každý myslel, že jsou opuštěné, začaly vyskakovat desítky lesních stvoření. Byly to bytosti podobné lidem. Měli však zlato-hnědou pleť na svém křehkém těle a na protáhlém hladkém obličeji pár špičatých ušisek. Byli to elfové vyzbrojeni luky a oštěpy. Vypadali vcelku překvapeně, ještě nikdy neviděli tak velikého trpaslíka. Byl však sám. A tak už ho za chvíli takticky obklíčili. Prozatím na třísáhového trpaslíka neútočili. Měli zvláštní pocit. I kdyby ten podivný cizicec byl velmi dobrý válečník, takové přesile by nemohl dlouho odolávat. Nejspíš čekali, že se jim vzdá. To neudělal. Trpaslík se na místě otáčel a těkavě si očima prohlížel blížící se bojovníky.
"Teď ," zaslechl někde v sobě instinktivní hlas. Křečovitě se mu stáhly všechny svaly. Jeho žíly se naplnily lávovou krví. Z úst vydal chraptivý zvuk. Lesní lidé ustoupili. Vycítili nebezpečí. Bylo však pozdě, až příliš pozdě. Uslyšel poslední tep svého srdce. Z jeho těla vyšel pronikavý praskavý zvuk. Za ohlušujícím výbuchem následovala ničivá směs lávy, kamení a prachu.
Zemřel, ale nebyla to pouze jeho smrt.