Filosofie

Sedět… dlouho sedět……

skrz temný dým a opojení proniká myšlenka,

jako bezdomovec těžko se hrabe z mokrého listí

svého noclehu

ona je důležitá…

nesymetrickým písmem stařecké ruky píšeš

dvě, tři slova…

Světem opomenuta čekala pod nánosem sraček lidských hlav abys ji konečně jen ty, který jako k Eldoradu jediný znáš cestu litry božských tekuti omyl a snad i časem očistil a učesal a dal světu k odivu…

Či snad nedokážeš to a pohřbíš ji více svými sračkami,

Neb znechucen svou neschopností odvrhneš ji i sebe pod tlakem všech, kteří nechtějí vidět hroudu hoven, ale pouze její světlo…

A co když se vše povede?

Našel jsem ji! Mám ji!

Má o tu největší někdo zájem?

Oh…je tak velká…že neunesete ji?

Že neunesu ji?

                                    Že ji nenajdu?