Skutečný sen

Je ráno, je bílé ráno

Mráz se zase vyřádil při oknomalbě

a já jen koukám a mlčky zpívám

tůze smutnou melodii

Když na včerejší den vzpomenu si,

jak krásný a jak zlý byl,

nemůžu se ubránit slzám

Ještě nikdy nelíbal jsem někoho,

koho mám tolik tolik rád

Bylo to jako letní vánek,

co na zimu se schoval,

aby jen na tu chvíli mohl zavát

Přál jsem si, aby nikdy neskončil,

ale pak to přišlo, kruté a nemilosrdné

Asi nejsem zralý dosti,

abych pochopil to, oč tu jde

Však vím, že vánek zmizel

a zůstalo jen chladné ticho

Tlukot srdce náhle se změnil

v tlumenné dunění vzdáleného vlaku

Strojvůdce jenž seděl v něm,

nevěděl proč zpomaluje

Rychleji to ale nešlo

i když přál bych si to opravdu,

aby zmizel někde v dáli

a sním i dunění jeho kol

 

Říkají, že prý není mě hodna

To snad ale jen já vím nejlépe

Čekal jsem snad jen tak?

Respektoval a chápal ji taky jen tak?

Ne, opravdu ne

V tomhle mám jisto

Takhle jisto jsem nikdy ještě neměl

Ani východ slunce nezdá se mi tak jistý

Sám sebe se ptám, jak možné to je

Odpověď je stále stejná

Nevím, nevím, nevím

Nevím též co bude dál

Co dělat mám až spatřím ji

V tom nikdo asi neporadí mi

Na to musím přijít sám

 

Když do rtu kousla mě něžně,

pochopil jsem teprve, že není to sen

Sen, který je krásný, ale skončí

a zas normální bude den

Teď to bylo opravdové

a nezmizí to jako sen

Teď je to jako sen,

který zabloudil do skutečnosti

a cítí se sám a ztracený

Nechápe pravidla, která skutečnost mu určila

Propadá zoufalství a beznaději

 

Já doufám jen, že ten sen

vzpamatuje se a naučí se žít

Žít ve skutečnosti

a zůstat dál tak krásným,

jakým býval když byl snem

---