Okno do ulice

Dvě vyděšené kapky horké vody
marně se snaží dostat ven
z vězení zavřeného kohoutku.
Ticho zamčené v prachu zdobí schody
a vysušené ruce mladých žen
navléknou nové drátky na loutku.

Sám Marat s nahou hrudí křičí "Bodni!"
poslední kapitolu zbývá dopsat,
ráno po probuzení chce se zvracet.
Přejděte prosím na protější chodník,
kde k další tupé ráně pro psa
opilý dělník líně zvedá klacek.

Mrazivý vítr tančí ulicí,
občas mi do tváře plivne sůl
s úsměvem z rozšklebené tlamy.
Noční déšť hraje přes sklo na bicí
a z kousků roztrhaných dopisů,
skládám si tiše nové origami.