Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Marnost a zmar

08. 06. 1999
0
0
1932
Autor
Phil

Nedávám si v životě moc šancí. Cokoli se napíše nemá smysl, ne obsahově, ale z důvodů proč to bylo napsáno.

Zajímalo by mě, nakolik zůstávám v mysli lidí, které jsem opustil. Jestli vztek dokáže vymazat dobré vzpomínky. Jestli všechny ty společné zážitky, ač třeba plné mystiky a radosti, můžou zmizet v opovržlivém gestu jednoho předsevzetí nenávidět. Asi jo, u mě to taky tak funguje.
Mám snad právo vyžadovat dokonalost po ostatních? Můžu chtít, aby mi jejich bezchybnost sloužila, já, který mám chyb mraky? Abyste mi rozuměli, já se za své chyby nestydím. Připadají mi přirozené, stejně jako chleba se sádlem nebo uškrcená černoška v televizi.

"Nad čím přemýšlíš?"
"Nad ničím."
"Miluješ mě?"
"??"
"Miluješ mě?"
"Jo."

Zážitky kolem nás proplouvají jako lodě kolem majáku, některé lepší, některé horší; některé dobře zformované, některé hůře. Některé ztroskotají na skaliscích a jen tak na ně nezapomeneme, dokud se nerozloží veškerý materiál, ze kterého byly postaveny, část po části. Některé kusy zůstanou navždy v celku, až si jich přestaneme všímat.

"Seš obyčejná kurva. Seru na tebe!"
"Já už to nikdy neudělám. Byl to jen úlet."
"Kurvo zasraná!"
"Já sem s ním nespala, on mi jen kupoval věci."
"Vypadám, že tomu věřím?"

Není důvod, proč psát a publikovat. Říkám to a publikuju. Jen proto, abyste věděli. Nemá cenu se předvádět, protože lidi za to nestojí a stejně vás obyčejně nechápou, takže z toho nemáte ten správný požitek. Publikovat by měl jen ten, kdo chce něco změnit. Změnit lidi a lidi pak změní věci kolem. Já nechci nic měnit. Každá změna vede k úpadku a každá stagnace vede k trvalému úpadku. Nic a nikdo se nedá zachránit před osudem. Pozitivní a negativní splývá v jedno, pokud se na to podíváte z pozice lekající ryby. A ten váš Bůh spí.

"Ahoj, já jsem Bůh!"
"Stvořitel nebo Spasitel?"
"Obojí."
"Paráda! Jak se máš?"
"Většinou teď hodně spím."
"A proč nebojuješ proti zlým silám?"
"A proč bych měl?"
"Mám dítě s děvkou."
"Tvoje chyba, panáčku! Moje dítě zas ukřižovali. A neměl jsem ho s děvkou. Na to sem si dal obzvlášť pozor!"
"Nebyl to trošku brutus, mít ho s pannou?"
"Nebýt téhle malé perverze, kdo by si ho asi tak všiml, he? Pořád se jen poflakoval a vedl řeči jako nějakej hipík!"
"Kdo je dobrý?"
"Kdo chytí blechu do sítě?"
"Má cenu být dobrý?
"Má cenu chodit do kina?"
"Jsem sám."
"A celej život budeš. Sám mezi spoustou lidí."

 Jen marnost a zmar.


snoopy
11. 06. 1999
Dát tip
zmar, možná, ale je v tom víc pravdy než marnosti nebo optimismu

maprach
09. 06. 1999
Dát tip
Pokud dobře rozumím té myšlence v prologu, tak tohle nemělo smysl psát proto, že cítíme jen marnost a zmar. Jinými slovy - ačkoliv obsah hodně vypodívá (a je zajímavý i po formální stránce) - dílo si nerado připouští původ ve skutečnosti. . . :-) Což se mi ale moc hodí, protože já si tam tedy hned podšoupnu, že naděje přece jen zůstává. . . :-) :-) :-) To víš, rád si hraju na Nezmara :-)

Print
08. 06. 1999
Dát tip
Ach, Phile! Nemýlil jsem se!!!! Nemýlil!!!!

Merle
08. 06. 1999
Dát tip
Marnost z toho opravdu dost prosakuje...

Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru